Jeho otec si přál, aby se stal právníkem, a on mu to jako poslušný syn splnil. Jenže po úspěšně zakončených studiích mu diplom odevzdal s tím, že ho stejně nebude potřebovat.
Jiří Šlitr se vždy toužil živit hudbou a měl pro to veškeré předpoklady. Už na gymnáziu hrál skvěle na klavír a skládal písničky. Není divu, že soudní místnost vyměnil za divadelní jeviště, paragrafy za noty a talár za buřinku.
Prkenným, málomluvným, upjatým a zároveň trochu popleteným vystupováním si okamžitě získal srdce diváků.
