Bylo to však právě řízné vystoupení britské kapely, které libereckou přehlídku na pohled odlišilo od dramaturgicky nepříliš nápaditých akcí typu Votvírák, naštěstí bylo z čeho vybírat i z domácí provenience.
Oznámkujte festival Benátská!Jak jste byli spokojeni s hudebním programem či zázemím? Dávejte známky jako ve škole.  |
Větších či menších festivalů, na nichž se představí výseč z neměnné palety domácích stálic, existuje po republice tolik, že je nespočítáme na prstech obou rukou i nohou. Odlišit se lze právě zahraničními headlinery, což byla role, jež letos v libereckém Vesci připadla skupině Status Quo. Benátská loni pozvala Toma Jonese či Michaela Schenkera, dříve například Bryana Adamse či Sabaton, ještě v původním působišti na Malé Skále šlo třeba o kapely Scooter nebo Slade.
Status Quo se představili v nejlepší formě, a to navzdory tomu, že kapelu loni na Štědrý den navždy opustil dlouholetý kytarista a zpěvák Rick Parfitt. Ale o to víc si zřejmě zbývající hudebníci společné vystoupení užívali, což bylo znát.
Britové bývají kritizovaní za to, že hrají příliš jednoduchou muziku. Ale co naplat, byl to právě přímočarý rokenrol, který publikum strhl. A své vykonala i smršť hitů jako Caroline, In the Army Now, Whatever You Want či Rockin’ All Over the World.
Těžiště programu Benátské však stále leží na domácí scéně, tedy pokud budeme za „tuzemské“ považovat i slovenské kapely, které letos v Liberci hrály prim. Tradičně skvělé a navíc pro letošek v podstatě ojedinělé vystoupení odehrál slovenský Team. Pavol Habera sice prohlašoval, že nejsou festivalová skupina, ale na tom sotva záleželo. Prověřené a skvěle odehrané hity a k tomu obrovská vstřícnost vůči publiku, to prostě funguje na přehlídce stejně jako na turné v hale.
Skvěle pracovat s davem umí i Igor Timko, jehož No Name patří mezi festivalové stálice v tom nejlepším slova smyslu. Také měli pod pódiem rozhodně větší dav než zahraniční hvězdy – lidé chtějí „své“ písničky, kde si můžou odkřičet víc než refrény. A zjevně není síla, která by to mohla změnit. Na své si už během prvního rozehřívacího dne přišli také fanoušci kapel Horkýže Slíže a Inekafe, představili se i Peter Nagy a Vašo Patejdl.
Díky dobře rozvrženým a příliš navzájem se nerušícím scénám se ovšem mohli návštěvníci oddat i menším jménům, třeba na Českéfestivaly.cz stage. Tam se kromě zajetých kapel jako Törr, Jasná páka či Kreyson představili i zástupci sílící místní scény – Sebastian, Lipo, Atmo Music, Jakub Děkan nebo Paulie Garand.
Pamětihodné koncerty se odehrály rovněž ve Stanu Rádia Impuls. Na odpovídajícím a díky stanu potemnělém pódiu se představili například David Stypka & Bandjeez. Písničkářům jinak festivaly vymezují spíš nedostatečný prostor, takto mohly i v pátek odpoledne vyniknout světla a kouř a také Stypka se předvedl se vší parádou. Kdo už jeho koncert zažil, ví, že nedílnou součástí kouzla je souzvuk precizní elektrické kytary a zpěvákův podmanivý hlas.
Obojího si mohli diváci užít dosyta. Tedy mohli by, kdyby dorazili v množství větším než malém. Ale bohužel na hlavním pódiu zrovna hrál Michal Hrůza a pravidlo, že publikum chce své známé hity, už zaznělo. Ve stanu se později uvedla také zpěvačka Debbi, která už měla plno a pro změnu hrála v „malé partě“, bez bicích, jen s klávesami, jednou akustickou kytarou a vokalistkou. Na síle jí to však neubralo. Benátská bývá někdy označovaná za rodinný festival a je pravda, že rodičů i s hodně malými dětmi bylo v areálu nemálo. Takoví návštěvníci vyžadují přece jen jiný komfort než běžný batůžkář pod stanem.
Za zmínku určitě stojí dobře vyřešená kyvadlová doprava z centra Liberce do lehce odlehlého Vesce. Autobusy sice jezdily podle jízdního řádu jen volně, ale když ve vytížené časy dělí spoje jen patnáct minut, tak to nevadí. Po hlavních koncertech navíc na návštěvníky čekalo autobusů hned několik. Pořadatelé přehlídek a dopravní podniky v Hradci Králové či Ostravě by se tady mohli učit.
