RECENZE: Redhoti přišli s hodně odlišným zvukem, ale deska je zdařilá

Na novince The Getaway od Red Hot Chili Peppers by se mohl vyučovat pro laiky jen velmi těžce uchopitelný pojem, jakým je práce hudebního producenta. A taky se tu dá ukázat, jak má takový počin ideálně vypadat.

Kapela na své desce The Getaway pustila k vodě osvědčeného Ricka Rubina a po pětadvaceti letech jej nahradila producentem, který si říká Danger Mouse a proslavila jej spolupráce se zpěvákem CeeLo Greenem nebo raperem Jay-Z.

The Getaway

80 %

Autor: Red Hot Chili Peppers

A v čem tedy spočívá ona ukázková produkce? The Getaway zní dost jinak než klasické nahrávky Red Hot Chili Peppers, jenže zároveň je takřka na první dobrou poznat, o koho jde. Základní postupy, figury a melodie jsou typicky redhotovské, po pár taktech tam prostě něco z jejich chemie objeví každý. Výsledek je však odlišný. Nebýt Danger Mousova příspěvku, mnohé písně by mohly být „jen“ solidní nové kousky od Redhotů, takhle je ovšem deska dotažená dál.

Obálka desky The Getaway

Krásnou ukázkou budiž například skladba Dark Necessities, první singl z desky, kde se po klavírním úvodu ozve Fleaova baskytara v groovu tak typickém, že by jej méně pozorný posluchač směle zařadil na některou z patnáct let starých nahrávek. A jako zaručený podpis funguje samozřejmě i zpěv Anthonyho Kiedise.

Vznik alba provázela řada peripetií, od Fleaova úrazu, kvůli němuž se nahrávání odsouvalo, po Danger Mousův radikální krok, kdy přinutil kapelu zahodit přichystané skladby a přímo ve studiu napsat nové. Těžko soudit, jak měla deska vypadat podle původních představ kapely, ale z výsledné podoby čiší radost. Mezi vyloženě překvapivé okamžiky patří klavírní part Eltona Johna v písni Sick Love nebo provzdušněná balada The Hunter, celkově jde o zdařilou nahrávku, která diskografii kapely rozhodně zdobí.

Redhoti u nás vystoupí 4. září v pražské O₂ areně a každý návštěvník novou desku dostane.