Ve čtvrtek okolo půl osmé večer ještě zakrývá pódium berlínského divadla Chamäleon lehce osvětlená rudá opona. Zatímco si dole mezi stolečky sedají první hosté, na balkoně to už vře. Tým našeho nejúspěšnějšího novocirkusového souboru Cirk la Putyka totiž vzrušeně očekává velkou premiéru nového kusu Roots.
Druhý díl trilogie souhrnně nazvané Family Roots in the Black Black Woods si ji totiž tento čtvrtek odbyl v zahraničí. Cirk La Putyka pod vedením Rosti Nováka přijal nabídku zdejšího divadla na spolupráci, dočasně opustil svou domácí scénu a obsadil divadlo Chamäleon.
„Už když jsme uváděli Family na podzim (první část trilogie, pozn. red. recenze zde), tak jsme o tomhle berlínském projektu věděli a tušili jsme, že musíme stopnout činnost La Putyky v Praze. Hrajeme u nás nyní jenom Airground a Dolls,“ vysvětluje principál a režisér souboru Rosťa Novák. Divadlo Chamäleon se totiž s Putykou domluvilo na soustavném půlročním hostování. Roots se zde budou hrát pravidelně až do 28. srpna.
Premiéře navíc předcházelo čtrnáct večerních preview, tedy něco jako čtrnáct generálních zkoušek, na kterých si před ostrou verzí mohli performeři vše osahat. To sice na jednu stranu slibuje vycizelovanou premiéru, na tu druhou však větší únavu i hrozbu zranění.
Německý divák se chce bavit
Zdejší scénu najde divák průchodem z Rosenthaler Strasse, jen kousek pěšky od Alexanderplatz. Chamäleon se ukrývá za honosnou art deco fasádou. Místo obrovské haly, kterou disponuje La Putyka na Jatkách, však uvnitř překvapí uzavřený a skutečně kabaretní prostor.
„Baví mě, že tady lidé sedí u stolečků, ke kterým jim číšníci zanášejí pití. Kabaretní prostory měly i v Praze velkou tradici, ať už varieté U Nováků či hudební divadlo Máj,“ oceňuje nezvyklý prostor Rosťa Novák. Nejen dispozice divadla však byly pro soubor novou výzvou. Zdejší publikum u stolků se chce hlavně bavit.
Představení začíná chvilku po osmé večer. Do tmy je slyšet jen dusot koňských kopyt, mezi hosty pak pomalu vcválají artisté s koňskými hlavami. Mystickou atmosféru od prvních chvil doplňuje hudba Jana Balcara. Kořeny Roots se během pár minut doslova rozlezou celým prostorem, nový cirkus prorůstá scénou. Teprve výkony herců a akrobatů ukazují, jak je Chamäleon vlastně veliký a co všechno se nejen nad hlavami diváků u stolků dá předvést.
„Je těžké sem přijít s tím, že musíme dělat zábavu. Chceme sice lidi pobavit, ale zároveň jim i něco sdělit. A na to tady není publikum zvyklé, chce varieté,“ uvědomuje si Novák. „Musíme být úderní, strozí, jednoduší,“ přibližuje vzhled nové hry. Diváky tak vedle artistických výkonů čekají i videoprojekce a vůbec větší důraz na audiovizuální složku. Nic to ale nemění na tom, že i druhý díl trilogie nese myšlenku.
„Ředitelka se snaží ten trend trochu změnit, po nás sem nastupuje Cirkus Cirkör,“ dodává Novák. Angažmá La Putyky je totiž logicky krok do neznáma i pro pořadatele. „Je to i pro nás velký skok. Cirk La Putyka dělá opravdový nový cirkus, mají specifický rukopis,“ popisuje po úspěšné premiéře právě sama ředitelka scény Anke Politzová.
Souvislost mezi představením Family (rodina) a Roots (kořeny) je na první pohled zřejmý. Oproti osobně laděné první části trilogie se zde však režisér Novák rozkročil šířeji. „Zajímaly mě tři věci. Jednak kořeny cirkusového umění počátku 20. století, cirkus totiž za těch sto let prošel dost výraznými změnami i krizemi spojenými s politickou situací. Vím třeba od svého dědy, že nemohl vykonávat svobodné povolání loutkáře, takže pracoval v Divadle Drak jako jevištní technik,“ přibližuje.
„Zajímaly mne samozřejmě i kořeny naší rodiny, ale nechtěl jsem znovu dělat představení o nás,“ vyjmenovává dále. Divák však v představení může najít dobové záběry Rosťova dědečka kočujícího s maringotkou či záběry rodinných loutek ještě o generaci starších. „Ale neupozorňuji na to, že to má nějakou vazbu s námi,“ dodává. Do děje nezapomněl začlenit ani spojnice mezi Prahou a Berlínem.
Pocta novému cirkusu
Druhá polovina Roots pojednává o individualitách jednotlivých artistů. Každý z nich se do souboru dostal s nějakým svým příběhem, každý z nich se z nějakého důvodu stal kočovným cirkusákem. „Je to poetické, pocta novému cirkusu i rodině obecně,“ shrnuje kus ředitelka. Ji samotnou zasáhla scéna spojená s koncem komunistického režimu, sama totiž pochází z bývalé NDR.
Roots tedy nyní patří výhradně Berlínu. Už na podzim by je však chtěla La Putyka představit v Praze. „Chtěl bych to na Jatka převézt v co nejidentičtější verzi. Což je paradox, protože ty prostory jsou úplně odlišné,“ uvědomuje si Novák. Zda tedy i v prostorách holešovické tržnice usednou diváci ke stolečkům s obsluhou, zatím není jasné.
