Jak nové písně pasují k těm klasickým?
Myslím si, že dobře, protože jsme je skládali stejným stylem jako první tři alba. Takže k sobě pasují úplně bez problémů.
LístkyKloik stojí vstupenky na sobotní koncert Black Sabbath v O2 Areně?
|
Poslední album s Ozzym jste vydali v roce 1978. Jaké to pak bylo bez Ozzyho ve studiu?
Nic moc. To je také důvod, proč jsme toho za celou tu dobu moc neudělali. Nemáme na tohle období moc vzpomínek. Bojovali jsme, jak se dá, ale přišli jsme taky o všechny peníze.
Hádám, že v tu dobu taky byla spousta drog...
Kdy? Na začátku? Ne, tehdy nebyly žádné. U prvních tří desek jsme žádné drogy nebrali, to jsme si tehdy nemohli dovolit. U prvního alba bychom na to navíc ani neměli čas, u druhé desky taky moc ne. Možná u třetího jsme si občas zabafali nějaký ten joint... Do čtvrtého alba k nám prostě klasické drogy vlastně nepronikly. No a teď jsme si řekli, že bychom se měli vrátit k tomu, co opravdu umíme, co nám kdysi šlo, ve studiu to pak vypadalo jako na živém koncertu.
A vyšlo to. Dostat se do čela hitparády po téměř 40 letech, to se žádné jiné skupině nepovedlo.
Jasan. Úplně nás to dostalo. Vážně jsme nečekali, že se vyšvihneme hned na špičku, na první místo.
Texty Black Sabbath vždycky koketovaly s temnotou, tentokrát jako by spíš zdůrazňovaly vaši smrtelnost.
Ano, hlavně po smrti Ronnieho (R. J. Dio, nahradil Ozzyho v roce 1979 - pozn. red.). Když Ronnie umřel na rakovinu žaludku, tak to na nás dost dolehlo, smrt byla všudypřítomná. Čekáte, že zemřou vaši rodiče a tak, ale když umře někdo z vašich kolegů nebo kámošů, tak to je úplně jiný pocit. A pak když Tonymu (Iommi, kytarista) řekli, že má rakovinu, jen jsme se ptali: "Co nás ještě potká?" Všechny texty tohle odrážejí.
Když jste nahráli song Paranoid, tak se vás prý Ozzy zeptal, co to slovo znamená.
Ha, ha, jo, to je pravda. A teď si zase nemohl zapamatovat slovo zeitgeist (duch doby - pozn. red.).
