Představuje se zde pět set nejvydařenějších snímků, obrázků s titulem Fotografie roku je však jen čtrnáct – v roce 1996 totiž nebyla hlavní cena udělena.
Snímek patnáctiletíKterá fotografie oceněná v soutěži Czech Press Photo se vám líbí nejvíc? Vyberte si vlastní snímek patnáctiletí. |
Fotografií roku se však vždy může stát jen jeden ze snímků. "Musí jít o snímek z novinářského hlediska mistrovský, musí vyjadřovat významnou událost či problém roku," vysvětluje Thomas Hoepker, viceprezident agentury Magnum, jenž zde byl dvakrát členem poroty. Prostě symbol, který se nám vrací před oči, ať chceme, nebo ne.
Mezi vystavenými snímky jich je mnoho od fotografů MF DNES, tři z nich jsou oceněné jako Fotografie roku.
ROK 1995
JAN ŠIBÍK (Reflex): Rwandský uprchlík, tábor Katala
"Nepřátelství mezi hutskými a tutsijskými skupinami obyvatel ve Rwandě vedlo k masovému exodu lidí pokoušejících se uniknout před násilím. Fotografie je ze série Uprchlické tábory v Zairu a Tanzánii, léto 1994," uvedl Šibík.
ROK 1996 - Fotografie roku nebyla udělena
ROK 1997
PETR JOSEK (Reuters): Pes plave v zatopené ulici Uherského Hradiště, 11. 7. 1997
Nejslavnější fotografie všech patnácti ročníků Czech Press Photo prošla světovým tiskem. "Vy Češi se i o těch nejvážnějších věcech vyjadřujete oklikou. Svědectví o lidech zasažených živelní pohromou podáváte do světa prostřednictvím promáčeného psa," řekla tehdy porota.
ROK 1998
DAVID NEFF (MF DNES): Romská matka truchlí nad smrtí svých dětí, které se utopily při záplavách v Jarovnicích na východním Slovensku, červenec 1998
"Neštěstí Jarovnic, osady, kterou doslova spláchla voda z místní řeky a zalila až metr vysokým bahnem, jsem fotil čtyři dny. V okamžiku, kdy jsme tam s kolegou přijeli, se pohřešovalo ještě asi třicet lidí, převážně dětí. Taková věc s člověkem pořádně zahýbe – při pohřbu bylo vedle sebe naskládáno čtyřicet rakví… Tu pohromu jsem ale fotografoval přes osobní osudy lidí, přes jejich gesta, tváře. Pracovalo se mi těžce, i když jsem se snažil zachovat citový odstup, nepodlehnout lítosti, protože vím, jak mě osobní vazby svazují a do jisté míry mi brání v práci," vzpomínal fotoreportér MF DNES.
ROK 1999
JAN ŠIBÍK (Reflex): Kosovská matka zastavená na hranici Makedonie, Blace, březen-duben 1999
"Tisíce kosovských Albánců prchaly během válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii před střelbou ozbrojených oddílů do sousední Makedonie, ale makedonští vojáci je nepouštěli dál. Mezi tyto nešťastníky jsem se dostal jen souhrou náhod, a tak jsem měl možnost zachytit i tuto vyčerpávajícím pochodem vysílenou ženu s batoletem v náručí v momentu, kdy ji v přechodu hranice zadržely zbraně. Plakala, zoufale je prosila o záchranu dítěte, ale marně. Ve vřavě, která glajchšaltovala osudy jednotlivců, neměla naději. Zda přežila, nevím," říká Šibík.
ROK 2000
JAROSLAV KUČERA (Bilderberg, Signum): Kameny a násilím proti globalizaci, Praha, Lumírova ulice, 26. 9. 2000
"Je to tragická postava dnešního světa, neboť bojuje marný boj, který se ve svém důsledku obrací proti ní samé," konstatovali porotoci, kteří se na ceně jednohlasně shodli.
ROK 2001
MICHAL NOVOTNÝ (Lidové noviny): Děti požárního kapitána Timothy Stackpola na newyorském Coney Islandu při jeho pohřbu
Požární kapitán Stackpole zemřel při záchranářských pracech po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum (11. září 2001). Fotograf zaznamenával spoušť po tragédii v centru města, vítězný snímek pořídil krátce před odletem ze Spojených států.
ROK 2002
RENÉ JAKL (volný fotograf): Poslední minuty života slona Kádira v zatopené pražské ZOO, 13. 8. 2002
"Říkal jsem si, že povodeň v Praze fotí snad každý, kdo má fotoaparát. Proto jsem jel do zoo. Slona Kádira jsem našel už po krk ve vodě. Bylo jasné, že se sám z pasti nedostane. Věřil jsem, že se podaří zachránit mu život. Jeho skon jsem už neviděl. Už to bylo na hraně, prostě jsem se bál. Asi po čtvrt hodině jsem zaslechl dva výstřely," vybavuje si fotogaf.
ROK 2003
IBRA IBRAHIMOVIČ (volný fotograf): Sedlák Jan Rajter s malým Vašíkem na pastvině – ze série Příběh sedláka Rajtera
"Rajterovo hospodářství v Moravěvsi na Mostecku prosperuje díky společnému úsilí tří generací jeho rodiny, avšak je ohroženo rozhodnutím okresu postavit poblíž průmyslový komplex, jehož zplodiny zamoří zemědělskou půdu. Rodina sedláka podporovaná místními občany vede statečný boj s úřady," popsal situaci Ibrahimovič.
ROK 2004
JAN RYBÁŘ (MF DNES): Bolest Beslanu – pohřeb jednoho ze zabitých dětí při teroristickém útoku, Rusko, 7. 9. 2004
"Patnáct let jezdím jako reportér do různých pekelných koutů světa, od válčícího Sarajeva po frontové linie Afghánistánu. Nikde jsem však nezažil takovou koncentraci hrůzy jako v to úterý 7. září, kdy jsem na pláni za Beslanem viděl desetitisíce lidí pohřbívat své mrtvé, většinou děti zabité při teroristickém útoku. Loučili se s nimi vesměs v tichosti a bez slz, které už vyplakali. Chlapcům kladli do otevřených rakví červená autíčka, dívkám plyšové medvídky. A k hrobům stavěli plastové lahve s vodou, neboť 'dětičky se v zajetí nemohly napít'," popsal dění v Beslanu dnes již bývalý redaktor MF DNES.
ROK 2005
VÁCLAV JIRSA (Právo): XII. letní paralympiáda, Atény 2004. Cyklista Erich Winkler, který vybojoval bronz v časovce, se svými dětmi
"Už při závodě během paralympiády v Aténách mě zaujalo, jak početnou skupinu fanoušků tam měl německý cyklista Erich Winkler. V napínavém souboji si vydobyl třetí místo. Během ceremoniálu jsem si všiml, že Winklerova manželka s dětmi stála hned za mnou. Jakmile začal ceremoniál, Winklerovy děti spontánně vyběhly k tátovi a objaly ho. Dojalo mě to," přiznal se Jirsa.
ROK 2006
MICHAL ČÍŽEK (Agence France Presse): Jak dál? Porada vrcholných politiků po volbách, Praha, 6. 6. 2006
"Volební klání plné emocí, invektiv a velkých slibů voličům skončilo povolebním patem, kdy levice i pravice získaly v poslanecké sněmovně stejný počet mandátů. Je druhý den od vyhlášení výsledků voleb a pro politiky začíná složitá etapa povolebních vyjednávání vedoucích k sestavení vlády. Etapa náročná nejen pro politiky, ale i pro média. Situace se mění z hodiny na hodinu, novináři stíhají jednu tiskovou konferenci za druhou a snaží se co nejaktuálněji informovat veřejnost. Jednou z takových schůzek byla tisková konference ODS v hotelu Pyramida. Tu jsem nestihl, ale paradoxně díky tomu vznikla v prostorách hotelu tato fotografie. Využil jsem příležitosti a zachytil vypjatou atmosféru povolební situace; vidět politiky při neoficiální diskusi o věcech, které se bezprostředně týkají každého z nás. Během fotografování jsem si byl vědom toho, že můj snímek 'Jak dál?' neztratí na aktuálnosti po několik dalších měsíců, což se nakonec potvrdilo," komentuje svou fotku Čížek.
ROK 2007
DAN MATERNA (MF DNES): Exekuce dítěte, 16. 1. 2007 (ze série)
"V redakci jsme sledovali příběh šestileté Sáry několik dní na přání její matky. Pražský soud totiž rozhodoval o tom, jestli se má dívka vrátit ke svému otci do Portugalska, odkud ji její česká matka před třemi lety odvezla, nebo zda má zůstat v Praze. Soudkyně rozhodla, že má dívka s otcem ještě týž den odcestovat do Lisabonu. Dramatickému předávání Sáry před soudem asistoval i exekutor. Není nic příjemného fotografovat něco takového. Nicméně, když jsem pořizoval ty záběry, doufal jsem, že budou mít vliv na řešení nejen tohoto, ale i dalších podobných případů. Což se také stalo. Byl odvolán ředitel Úřadu pro mezinárodní právní ochranu dětí a případem Sáry se zabýval český parlament a vláda," dodává Materna.
ROK 2008
DAVID W. ČERNÝ (Reuters): Hromadná havárie na dálnici D1, 20. 3. 2008
"Snímek, kterému jsme prestižní titul udělili, je symbolem nebezpečí spojeného s naší závislostí na automobilech. Dvojice na snímku obklopená vraky si s hrůzou uvědomuje, že přežila jen náhodou. Objímá se pod modrou dekou, což je barva naděje," poznamenal mezinárodní tým "sudích".
ROK 2009
JOE KLAMAR (Agence France Presse): Prezident Barack Obama v Praze, 5. 4. 2009 v Praze
"Měl jsem sice možnost jako jeden z mála fotografovat na nádvoří Pražského hradu oba prezidentské páry, ale závistivě jsem pokukoval skrz plot na kolegy mířící k tribuně. Ale nakonec jsem měl štěstí, risknul to, prorazil i se žebříkem na tribunu na Washington pool, nedal jsem nikomu možnost mi v tom zabránit, střídal jsem jeden objektiv za druhým a vím, že jsem ty ostatní hodně znervózňoval. Svoji povinnost – udělat fotku řečnícího prezidenta Obamy se sv. Mikulášem – jsem splnil a svůj naplánovaný záběr konfrontující Obamu s Masarykem také. Přiznám se, že někdy si to rozvrhnu špatně, takže na svou agenturní povinnost věnuji méně času než na realizaci svého nápadu a pak jsem nervózní. Tentokrát to ale vyšlo dobře. I ten mlžný opar nad Prahou, který se za jasného počasí z ničeho nic objevil, sehrál v záběru dobře svoji roli," popsal svůj den s Obamou oceněný Klamar.
Diváckou soutěž letos ovládly Paroubkovy rybičky
Od roku 2002 o Fotografii roku rozhodují i návštěvníci každoroční výstavy. Letos návštěvníky nejvíce zaujal snímek Paroubkovy rybičky Jana Zátorského (MF DNES).
V divácké anketě, které se zúčastnilo 10 105 diváků, hlasovalo pro tento snímek 2 622 lidí. Až daleko za ním, s počtem 903 hlasů, se jako druhý umístil "obamovský" snímek Joea Klamara, jemuž mezinárodní odborná porota loni na podzim přiřkla hlavní cenu soutěže.
Další snímky oceněné diváky najdete ve fotogalerii.
