Z obálky knihy 1001 komiksů, které musíte přečíst než zemřete

Z obálky knihy 1001 komiksů, které musíte přečíst než zemřete | foto: Plus

Mezi 1001 komiksů, jež musíte přečíst, se probojoval i Čtyřlístek

  • 10
Údaje o tisíc a jednom komiksu posbíral a uspořádal téměř sedmdesátičlenný tým odborníků pod vedením britského editora Paula Gravetta do obsáhlé knihy, která právě vyšla v českém překladu.

1001 komiksů... (obálka)

Kniha 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete, je dalším dílem ve světě populární a i u nás hojně vydávané ediční řady příruček, které s nadsázkou stanovují "kánon" toho kterého oboru.

V minulých letech jsme se tak mohli dozvědět, jak by naše smrt byla předčasná, pokud bychom před jejím příchodem neviděli 1001 filmů, nepřečetli 1001 knih, neposlechli si 1001 hudebních alb, ale například také neochutnali 1001 značek piv.

Kořeny už v historii Svaté Rusi

Autoři postupují chronologicky a postupně představují komiksy skutečně z celého světa. Kromě velmocí v čele se Spojenými státy, Japonskem a Francií máme k dispozici profily komiksů z Afriky, Jižní Ameriky nebo Indie, o evropských zemích nemluvě.

Kdo by se domníval, že komiks jako žánr je výdobytkem posledních řekněme osmdesáti let, bude překvapen. Vůbec nejstarší díla, která podle autorů vykazují komiksové prvky, jsou Lásky pana Tupohlavého od Švýcara Rodolpha Töpffera z roku 1837 a o sedmnáct let mladší Dramatická historie Svaté Rusi slavného francouzského výtvarníka Gustava Dorého.

Mezí na opačné straně časové přímky, po kterou kniha sahá, je i u nás vloni vydaná Habíbí Craiga Thompsona. Mezi těmito krajnicemi se kniha hemží klasickými "střílečkami" superhrdinů, vědeckofantastickými náměty z dalekých galaxií, zvířecími motivy, příběhy z nedávné i mnohá tisíciletí vzdálené historie i příběhy ze žhavé současnosti včetně populárních obrazových reportáží.

Vše je samozřejmě bohatě ilustrováno jak titulními listy prvních vydání, tak v mnoha případech reprodukcemi celých stran.

Přehledné rozdělení

10 českých komiksů (které musíte přečíst, než zemřete)

Alois Nebel
Čtyřlístek
Ferda Mravenec
Muriel a andělé
Rychlé šípy
Skutečný příběh Cílka a Lídy
Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše
Volemanovy příhody
Vzpoura mozků
Zuzanka a její svět

Konstrukce hesel - neboť vskutku jde ze všeho nejvíce o encyklopedii - je přehledná. V záhlaví uvádí v české verzi název díla, respektive celé série, rok vydání, jména autora scénáře i kreslířů včetně jejich dat narození, originální název v "mateřském" jazyce, žánr a nakladatelství, které komiks poprvé vydalo.

Přesah do jiných žánrů dokreslují zmínky, jaká jiná díla (samozřejmě zejména filmy a televizní seriály) ten který komiks inspiroval. Skvělým dodatkem pro českého čtenáře je nakladatel a datum vydání překladu. Významnější díla doprovází ještě seznam podobných komiksů, názvy pokračování sérií nebo další doporučené práce téhož autora. Samotný text je vždy mixem popisu děje, charakteristiky postav a okolností, za kterých komiks vznikl.

Generace, která sbírala "ábíčka"

Redaktor českého vydání Ondřej Müller si pochvaluje velkorysost editora Paula Gravetta, že dal svolení zařadit do knihy i deset vybraných domácích děl. Autorem těchto hesel je Tomáš Prokůpek.

Ústřední motiv komiksu Vzpoura mozků, loď Prométheus

Kromě všeobecně proslulých komiksů Káji Saudka, Jaroslava Foglara nebo Čtyřlístku se tak do světového kontextu dostal třeba obrázkový příběh Josefa Lady Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše z roku 1922.

Komiksy milované generací dnešních čtyřicátníků, kteří je znali ze zadní strany časopisu ABC, reprezentuje slavná Šorelova a Kobíkova Vzpoura mozků a mezi díly z poslední doby nechybí populární Alois Nebel či Voleman.