Popravdě to bylo řešení možná účelové, ale šalamounské. I kdyby se objevily výtky, že Česká televize nevkusně křepčí na zpěvákově čerstvém hrobě, pořád měla v záloze dva silné advokáty. Jednak přirozenou noblesu taneční soutěže, jednak Marka Ebena, který hned v úvodu změnu vysvětlil se vzácným taktem.
Navíc pro část publika se mohla noční StarDance stát plynulým pokračováním soboty strávené se mší za zemřelého - na obou programech ČT ji sledovalo milion, na Nově přes půl milionu lidí. I když platí, že Ave Maria v katedrále působí o dost přirozeněji než Včelka Mája coby žhavá brazilská samba.
Co se jinak změnilo v pořadu samém? Kromě dvou porotců vlastně nic, jenom úvod do jubilejního desátého ročníku trpěl vzpomínkovou mánií od sestřihů po rozhovory, která večer zbytečně protahovala. Zajímavé zato bylo, kdo všechno přiznal, že ze své taneční popularity má stále občasnou vedlejší živnost.
Slibně zatím vypadá i výběr soutěžících, protože přinejmenším úvod naznačil přesilu pohybových outsiderů, a takové má láskyplně škodolibé publikum přece rádo.
Odhadem, mladistvé trio Kovy, Ruml, Vágner platí za favority elegance, Miroslav Hanuš zase za jednoznačného miláčka neboli maskota humoru, dámy spíše za manekýnky.
A jestli StarDance nemá zapotřebí opisovat od pořadu Tvoje tvář má známý hlas zákulisní motiv prosvětlené budky na cestě ke slávě, mohla by mu naopak ukázkově předvést, jak má vypadat porota. Žádné juchání, plesání, oprašování a poklonkování, ač nanečisto, známkovalo se tvrdě.
Mimochodem Tvoje tvář skončila v žebříčku sledovanosti sobotního večera s 570 tisíci zájemců až třetí, předběhl ji znovu i krimiseriál Temný Kraj 2. Přesto však opětovně vyhrála v kategorii úmornosti zábavy, trvala totiž nejdéle.
