náhledy
Nejen písničkáři svými protestsongy reagovali na sovětskou okupaci ze srpna 1968. Gesto rukou vyjadřující odmítnutí invaze a díry po kulkách vypálených dávkou ze samopalu okupantů připomíná třeba plastika Ruce (1968) sochařky Evy Kmentové. Zpravidla následovaly zákazy činnosti i zničení díla.
Autor: Museum Kampa
Obraz Zbyška Siona nazvaný Situace (Jak vychovávat klackem) pochází z roku 1969. Kromě zřejmého odkazu na invazi Sovětů si malíř dovolil přimalovat postavě s klackem typické Brežněvovo obočí. Vystaven byl na 2. pražském salonu v Domě u Hybernů, ale po týdnu musel být okamžitě odstraněn pro "nesoulad s kulturní politikou státu".
Autor: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Monumentální plastikou Rodina připravená k odjezdu (1969) reagoval sochař Karel Nepraš na emigraci tisíců Čechoslováků v prvním roce od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Kovové dílo vytvořil v rámci ostravského sympozia, ale krátce po jeho dokončení ho nechaly úřady roztavit.
Autor: GVU Ostrava
Dílo Jiřího Koláře nazvané Pocta Palachovi (1969) je vytvořeno koláží nastříhaných reprodukcí Botticelliho Venuše. Bohyně jara a oživení na konci šedesátých let symbolizovala politické uvolnění v Československu. S tím kontrastují nalepená smuteční oznámení Kolářových přátel, kteří v roce 1968 zemřeli. Třeba malířů Jiřího Balcara a Richarda Fremunda.
Autor: Museum Kampa
S vojenskou intervencí v Československu se těžce vyrovnával i slavný okrouhlický malíř Jan Zrzavý. Nepříliš známý je jeho pastel Okupace (1968).
Autor: Galerie kodl
Snímkem Československo 1968 zareagoval na okupaci země vojsky Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR také fotograf Jan Saudek.
Autor: archiv J. Saudka
Sochař Olbram Zoubek je známý i díky tomu, že v lednu 1969 sejmul posmrtnou masku Jana Palacha. Ve stejném roce vytvořil i jeho cementovou sochu nazvanou jednoduše Jan.
Autor: archiv O. Zoubka
Krev na zdi připomíná obraz moravského malíře Miroslava Šnajdra nazvaný 21. srpen 1968.
Autor: Západočeská galerie v Plzni
Ještě jednou Jiří Kolář, jehož se dramatické události otřásající Československem bytostně dotýkaly. V té době vytvořil cyklus 66 koláží nazvaný Týdeník 1968.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Plzeňské malířce Aleně Koenigsmarkové bylo v roce invaze devětačtyřicet let. V následujícím roce vytvořila obraz Pražská pieta, kterým přispěla ke svému vyloučení ze Svazu výtvarných umělců a zákazu účasti na výstavách až do pádu komunistického režimu.
Autor: Západočeská galerie v Plzni
Malíř a spoluzakladatel plzeňské výtvarné skupiny Intensit Stanislav Bukovský se inspiruje v antice i slovanské mytologii. Obrazem Pět orlic (1968) připomněl vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy, které se na srpnové invazi podílely.
Autor: Západočeská galerie v Plzni
Motivem vztyčených rukou v národních barvách se se srpnem 68 smiřoval i slovenský sochař Jozef Jankovič. Dílo nese název Ruce (1968).
Autor: Západočeská galerie v Plzni
Výtvarnice Alena Kučerová vytvořila v roce 1969 grafiku 16. leden, památce Jana Palacha. O čtyřiačtyřicet let později zapracovala plechovou matrici k této grafice do nového reliéfu.
Autor: Jiří Benák (se svolením autorky)
V letech 1968 - 1970 pobýval výtvarník Milan Knížák v americkém New Yorku. V prosinci 1968 zde vytvořil uměleckou instalaci Ležící obřad, při které měli její účastníci dlouho a tiše ležet se zavázanýma očima na zemi.
Autor: MoMA
Jiným Knížákovým dílem roku 1968 je Náhrdelník. Dnes se nachází ve sbírce newyorského muzea MoMA.
Autor: MoMA
Politická atmosféra roku 1968 se odrážela i v kresleném humoru. Ilustrace Jana Vyčítala vyšla v časopisu Dikobraz necelý měsíc před invazí.
Autor: repro z časopisu Dikobraz
O tom, že srpen 68 rezonoval i u zahraničních výtvarníků svědčí obraz Žáby od Oskara Kokoschky. Ten byl v letech 1934-1947 československým občanem, a tak s manželkou napjatě prožívali i Pražské jaro. Reakcí na invazi bylo právě toto dílo, jež dokončil 23. srpna 1968. Namaloval jej na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy a symbolicky ho věnoval obyvatelům ČSSR.
Autor: Adolf Loos Apartment and Gallery