Zrovna u Harryho Pottera mi vadí, že některé jména jsou přeložena a některá ne. Nejlépe je nepřekládat a když už, tak všechny.

Dobrych prekladatelu si opravdu cenim, protoze preklad neni vubec nic snadneho, natoz preklad krasne literatury. Bez obrovskeho jazykoveho citu, a hlavne nadani se to neobejde. Ja jsem mela moznost se s uskalimi prekladu seznamit pri studiu na ustavu translatologie, a prestoze si myslim, ze ma slovni zasoba neni vubec spatna, umim napsat i hezky text v cestine a urcite mam pro jazyk cit, nikdy jsem to nedokazala pretavit v hezky a ctivy preklad. Vsechny byly zvlastne skrobene a neprirozene, citila jsem to i ja, ale nedokazala jsem to vylepsit. Zkratka preklad je umeni, ja jsem si nedavno poslouchala svou oblibenou knihu Mistr a Marketka a zase jsem musela vzdat hold pani Alene Moravkove. Nekteri prekladatele jsou zkratka skutecny mistri.

Mě teda ty změny jmen a tak připadají svévolné a dost mi vadí. Ať si napíše svoji vlastní knihu, když se chce takto realizovat, je to vyloženě neslušn to autorovi takto měnit. Jednou jsem viděla film, který vypadal jako zfilmovaná kniha Malý strom - Little Tree, akorát mu tam říkali Little Indian. Přemýšlela jsem proč to změnili. Až později když mu na krk dali cedulku s nápisem Little Tree, Tak mi došlo, že se nás nějaký chytrý překladatel patrně snaží dovzdělat, protože předpokládá že nás nenapadne že by mohl být poloviční Indián když babička je Indiánka a tak nám to blbečkům musí říct. Ne, jména se překládat prostě nemají. Brumbál zní prostě hroz

> Ne, jména se překládat prostě nema

Nesmysl, v dětské literatuře tuplovaný.

Jsem rád že pan Medek zná hranici pro to, co překládat a co ne. Obecně totiž mají Češi sklony k tomu překládat a počěšťovat i názvy např cizích měst. Mnichov není žádný Mnichov, je to prostě München. To samé Benátky, ty jsou možná tak u dálnice D10, pokud se bavíme o italském městě, je to Venezia

Města, se kterými mají Čechy vztah dlouho a významný se "počešťují", menší a novější už ne. A neplatí to jen u měst, ale i u významných osobností. Třeba královna Alžběta II., ale její syn je už Charles, ne Karel. Ostatně i technika - CD je 'cédéčko', ale DVD už většinou 'dývýdýčko'.

Obecně mi vadí, když se u nás filmům dávají úplně jiné názvy, než mají v originále. Tvůrce filmu měl nějaký úmysl, jak film nazvat, a u nás musí být někdo za každou cenu chytřejší než autor. Tento zlozvyk z dob socializmu bohužel trvá dodnes.

Často je ta změna právě důsledkem snahy zachovat to, co chtěl autora názvem vyjádřit.

U HP me nekdy vadila ta snaha prekladat nazvy a jmena, na druhou stranu Lenka Strelenka se povedla. Nebo v jednom dile jsou Lovegoodovi a v dalsim Laskoradovi.

V oficiálním překladu p. Medka jsou vždy Láskorádovi. Lovegoodovi jsou ve fanouškovském překladu.

Stejnětak skřítek "Krátura" byl ve fanouškovském překladu přeložen jako "Pišta".

Jeden z překladů, který je pro českého čtenáře lepší, než originál. Je prostě bližší myšlení a hlavně představivosti. Podobnou (a svým způsobem ještě rozsáhlejší) práci předvedl pan Kantůrek na díle pana Pratchetta, kde je důraz na "hru se slovy" mnohem vyšší.

Je to obdivuhodná práce, tito lidé pro mne nikdy nebudou "pouhými" překladateli, pro mne jsou to spíše "znovuspisovatelé", jejich znalost jazyka a čtenáře a umění je "převést na papír" mne nikdy nepřestane udivovat.

To samé Pan Kaplan má stále třídu rád od překladatele Antonína Přidala...

Přidám svůj pohled.

Přijde mi, že díly překládané Vladimírem Medkem, tedy tuším 1., 2. a 4., mají jemnější a čtivější jazyk než překlad jeho již nebohého bratra Pavla, v ostatních čtyřech pokračovaních.

Nevím, nějaká nuance, pocit. Možná fakt, že to byl právě Vladimír, kdo byl na počátku a pak tak trochu upadl v zapomnění.

Zaujímavé čítanie aj pohľad na preklad.

U nas na Slovensku je všeobecne český preklad HP považovaný za nie príliš podarený....

....svet je krásne rozmanite miesto a tak to má byť :-)

Panovi Medekovi želám všetko dobré.

Zajímavé, mí slovenští přátelé považují český překlad za mnohem zdařilejší, než ten slovenský. Ale jsou to lidé kolem 25 let. Ale co, někomu se třeba líbí "Potter, tahaj průtik".

Harryho jsem jako malý hltal a i s odstupem času hodnotím překlad velice pozitivně. Mám však jednu výhradu, která nepatří panu Medkovi ale spíše překladatelům obecně: pokud budeme překládat vlastní jména (a to nejen v litratuře ale i třeba v zeměpise), 1) zbavíme je jejich kouzla a zvuku, 2) čtenáři nebudou obohaceni o něco neznámého, co jim může vrtat v hlavě a třeba později přispěje k naučení nového slovíčka, 3) přispíváme k možnému zmatení, když dotyčný (náhodou) zaslechne skutečné jméno. 4) často působíme trapně, protože vlastní jména jsou ve své podstatě nepřeložitelná.

Jako dítě jsem jsem hrál počítačové hry a mnoho anglických slovíček jsem samozřejmě vyslovoval foneticky. Ale jsem za to rád, protože později jsem tato slovíčka již znal. Stejná logika je platná u používání titulků u filmů.

Myslím, že zvláště pokud jde o literaturu pro děti, neměla by se a priori zjednodušovat či "přizpůsobovat", a to ze stejného důvodu, proč by se měly klást na děti ve školách stále stejné nároky.

Tento trend, spolu s dabingem a přehlcením digitálním světem trvale snižuje jazykové vzdělání a schopnosti dětí.

Mně jako malému dělal trochu problém Bilbo Pytlík z Hobita, protože jsem si ho automaticky asocioval s naším Broukem Pytlíkem.