Já mám docela přehled o produkci ND, ale neřekla bych, že by to byla taková krize. Některá představení jsou skutečně špičková (třeba nedávno po mnoha letech derniérované Sólo pro tři). Problém bych viděla spíš v činohře, kde umělci v honbě za nějakou vlastní avantgardní vizí trochu zapomenou na diváka. Ale co se týče baletu nebo opery, tak si nemyslím, že by divadlo dělalo ostudu. A konkrétně k článku - téma rozpadu Československa mi nepřijde úplně nejvhodnější zrovna na výročí založení Československa, ale navíc mně osobně přijde naprosto nezajímavé a neumím si představit, jak by se na něj valily davy. To radši půjdu na Dalibora, už pro Smetanovu hudbu.

A já stále čekám, jestli Národní dá Prodanou nevěstu - ale takovou, jakou stvořil Smetana.... ne, kráčmeru v minisukních a Kecala s mobilem A zjistila jsem, že ani zdaleka nejsem sama.....

Národní divadlo je již několik let v celkem hluboké krizi. Zajímal by mne poměr, kolik procet je schopno získat na svůj provoz běžným prodejem vstupenek, v porovnání s jinými scénami v Praze i jiných městech. Představa, že vezmu někoho avangardního a dám mu prostor v ND, protože z jeho doavadních 10-ti děl jedno bylo jakž/takž úspěšné na nějaké malé scéně, toť nesmysl. Je však otázka, zda je kvalitu kde brát...

Divadlo má stejný problém jako film. Nejsou lidi. Nejsou osobnosti. Konfrontace s mezinárodním prostředím je pak tristní. Paradoxně v době, kdy divák je kultivovanější než kdy jindy a má povědomí o mezinárodním standartu tvorby.

a proč se stojí fronty na lístky do Dejvického?