Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Trampský cyklus Zvláštní znamení touha žije nostalgií

  13:57aktualizováno  13:57
Sto let českého trampingu, úkazu, jaký jinde neznají, mapuje třináctidílný cyklus Zvláštní znamení touha. Dokumentární sérii režiséra Václava Křístka začne večer vysílat ČT 2.

Z dokumentu Zvláštní znamení touha | foto: Česká televize

Do třinácti půlhodinek se směstnalo celé století. Nejen „kotlíkářské“, jak někdy přezdívají vyznavačům romantiky s kytarou u táboráku, ale též století proměn politiky, životního stylu a písní.

Právě hudba dostala v cyklu režiséra Václava Křístka svou vlastní, zajímavou kapitolu. I zakladatel Spirituál kvintetu Jiří Tichota tady vzpomíná, že on sice v mládí patřil ke skautům, s Václavem Havlem se tehdy plavil na pramici, ale přesto záviděl trampům: muziku.

Fotogalerie

Jakkoli vedle touhy je zvláštním znamením pořadu zejména nostalgie, nostalgie a ještě jednou nostalgie, nasbíral i pozoruhodná fakta, ze kterých mimo jiné zrovna díl věnovaný hudbě vytváří záchytné ostrovy věcnosti v obecném oceánu stesku. Patří k nim připomínka, jak se zprvu spontánní trampská písnička stala módní vlnou, sklouzla do komerčních vod včetně operetek a postupně se měnila v dobovou variantu popového byznysu.

Dokumentární kronika trampingu předvádí vlastní muzeum, které schraňuje čutory, ešusy, konzervy lančmítu. Archiv, jenž zmapoval na šest tisíc osad a stejný počet písniček. Postřehy, kterak olympionik Ořovský přivezl ze Spojených států první kánoe a že na rozdíl od skautů, kde byly chlapecké a dívčí oddíly zvlášť, trampové vyráželi do přírody „moderně“ dohromady.

Kdo viděl Niagaru

Ale také se tu probere „psanecký komplex společného nepřítele“, když se vzpomíná na normalizační léta s dlouhým seznamem kempů zničených při policejních raziích vesměs v roce 1977. A v neposlední řadě se v cyklu představí celosvětové potlachy, které pořádají v cizině naši krajani.

Zvláštní znamení touha

Česko, 2015, 13x26 min

režie: Václav Křístek

Hodnocení: 60 %

Pravda, parta pamětníků s kytarou u piva, to není z hlediska diváka, který nespí pod celtou a nestírá nohama rosu na kolejích, příliš vzrušující podívaná. Ale zato je dojemná a opravdová, navíc upřímná díky režisérovi, který nepředstírá fanatickou oddanost vlajce, jež vzhůru letí, nýbrž přirozenou zvědavost na komunitu ne nepodobnou subkultuře, již sledoval v Bigbítu. A k tomu Zvláštní znamení touha přidává dnes již velmi vzácnou výspu, kde i velká vzletná slova člověk přijme bez ošívání – podobně jako třeba v pamětnické sérii filmů s Vinnetouem.

Nicméně nelze zapřít, že cyklus žije nostalgií, masovou drogou, na kterou v Česku jednou vyhyneme. Byť v případě trampů notujících Teskně hučí Niagara má své oprávnění, shrnuté do hořkého povzdechu: „Dneska každý desetiletý kluk už Niagaru viděl.“



Témata: Program ČT 2




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.