Z filmu Někdo jako Hodder

Z filmu Někdo jako Hodder | foto: Zlín Film Festival

Dánsko dalo dětem na hraní lego a příběhy, Zlín věnuje Dánům festival

  • 1
Z kinematografie severské země se ve Zlíně představí provokatér Lars von Trier i méně známé dílo režiséra, který už se svým filmem vyhrál v Karlových Varech.

Obejmi mě pevně. Mrakodrap. Karla a Jonas. Bouře. Max trapný. Jednou budem dál. Záskok. Co mají společného? Všechny tituly pocházejí z Dánska a všechny si v posledních letech vezly cenu ze zlínského festivalu. Nejmenší ze severských států opakovaně dokazuje, že už dávno přebral Česku statut světové velmoci dětského filmu - a nejen dětského.

Namátkou z nedávné doby: ve Varech vyhrál film Ukrutně šťastni, přehlídku Jeden svět dílo Způsob zabíjení, velkou cenu Ekofilmu příspěvek Ukrutně dobrá koupě, Fresh Film Festival ocenil příběh Nic se mě nedotkne. Zase dánské snímky. Před dvěma roky dostal Lepší svět pro Dánsko Oscara či Zlatý glóbus a do oscarové nominace pronikla i loňská Královská aféra, kterou Dánové točili u nás.

Zkrátka země spojovaná se stavebnicí Lego, výtečným máslem, zábavním parkem Tivoli a Hamletovým hradem Elsinor vzbuzuje respekt i ve světě filmu. Není tedy divu, že Zlín letos v rámci cyklu vizitek národní tvorby pořádá právě Dny dánské kinematografie.

Dva králové a královna

Současný dánský film si divák spojuje především se třemi režisérskými jmény. Lars von Trier, provokatér, pokušitel a neúnavný experimentátor, se na festivalu připomene snímkem Prolomit vlny,  vyznamenaným evropským Oscarem. Jeho kolega Thomas Vinterberg je zastoupen rodinným výletem s policií v patách Největší hrdinové. A Susanne Bierovou představí zmíněný oscarový laureát Lepší svět, v němž mimochodem klíčovou roli hrají dva školáci, i když vlídný film pro děti to tedy není.

Vedle děl dvou králů a jedné královny filmového Dánska však zlínská kolekce obsáhne též jiná uznávaná jména, jejichž tvorba už má k dětské tematice blíže. Od karlovarského vítěze Henrika Rubena Genze uvidí hosté méně známé drama Někdo jako Hodder, jehož všemi přehlížený devítiletý hrdina se uzavře do vlastního světa. Bojovnice, kterou natočila Natasha Arthy, zavede dceru tureckých přistěhovalců na zapřenou do profesionálního oddílu kung-fu. Na Ostrov ztracených duší zabloudí čtrnáctiletá dívka s mladším bratrem, kterého ovládne duch mrtvého muže z 19. století. A v Experimentu, který se odehrává na počátku 50. let, ožije zvláštní zařízení - státní dětský domov v Grónsku. Skupina vybraných dětí se tam vrátila po roce života v Dánsku, kde měly přijmout pravidla civilizace a přenést je do grónské komunity - jenže sociální inženýrství má své vady i zrady.

Mezi zvířaty

Pro severské příběhy bývá typické sepětí s přírodními mýty a dva takové snímky v duchu Mauglího mají do Zlína také namířeno.

První se jmenuje Dítě, které se chtělo stát medvědem a vypráví o páru ledních medvědů, kteří ztratí vlastní mládě; aby samec svou zoufalou družku utišil, ukradne lidské novorozeně, které společně vychovají - jako medvídě.

Druhý snímek, Vlčí dívka, má podobné téma. Hladová osiřelá holčička bloudí divočinou, v níž dlouho přežívá zcela sama. Teprve když narazí na pastevce, pozná mléko, chléb a pomocnou ruku.

To je trochu jiná káva než naše televizní pohádky v krajkách.