Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejen se zlatou lžičkou v puse. Do Zlaté mládeže nechtěli brát hloupé

  18:57aktualizováno  18:57
Kolik námahy a úsilí je za jedním balíčkem hovězí roštěné v supermarketu, anebo kolik dřiny obnáší stát se profesionálním vojákem? I to chce přiblížit pořad Zlatá mládež, který běží v České televizi a který se svou tvůrčí skupinou připravila producentka Kamila Zlatušková.

Jaká kritéria museli splňovat aktéři vašeho pořadu?
Asi nejpodstatnějším rysem, který má naše „zlatá parta“ společný, je jejich ego a přístup k sobě samým. K názvu pořadu Zlatá mládež jsme se navíc dopracovali až postupem času. Kdybychom vybírali opravdu jen z té nejužší privilegované skupiny milionářských dětí, tak by casting zdaleka nebyl tak úspěšný, barevný a plastický. Dalším kritériem bylo, že jde o lidi, kteří mají omezené představy o životě mimo svoje životní prostředí a zároveň jasnou představu o tom, co by v životě mohli dělat.

Producentka Kamila Zlatušková

Producentka Kamila Zlatušková

Jak jste je vybírali?
Dávali jsme výzvu do televize, která ovšem neměla valný výsledek, pak jsme využili klasickou castingovou agenturu a částečně jsme podnikli i takzvaný terénní výzkum (smích).

Co si mám pod tím představit?
Hledali jsme zkrátka konkrétní typy lidí v konkrétních podnicích. Klíčová slova v pokynech pro castingovou agenturu bylo např. Louis Vuitton, Versace a podobně. Obsazení u těchto typů pořadů považuji podobně jako u hraného filmu za zásadní, bez toho se nikam nepohnete a myslím, že pokud máte dobře vybrané protagonisty, můžete točit v zásadě v jakémkoli prostředí, protože ti lidé pak sami vytvářejí zajímavé situace.

Pro mě pak byla důležitá ještě jedna věc: abychom tam neměli lidi hloupé, kteří nejsou schopni reflektovat sami sebe. O to náročnější casting byl, že jsme hledali lidi, kteří takzvaně žijí ve svém zlatém ghettu, ale zároveň jsou schopni hlubší reflexe. V tom se také Zlatá mládež liší od klasických kontejnerových reality show, kde jde v podstatě jen o atraktivitu protagonistů, ale jejich schopnost reflexe nebo proměny je v lepším případě vedlejší, v horším případě nulová.

Kterého z účastníků jste našli právě v terénu?
Byla to Nicol a taky Michal, kterého jsme oslovili hlavně proto, že jsme hledali nějakého reprezentanta politické scény. Renata jsme objevili, když šel na casting brněnské redakce, která hledala nové tváře pro různé pořady.

Herec Jirka ze skupiny na první pohled vybočuje, to byl záměr?
Ano, chtěli jsme tam mít člověka, který bude trochu víc alternativní, protože vrstva „zlaté mládeže“ je mnohem širší, než se může na první pohled zdát. Vybrat Jirku pro nás byl také další ze způsobů rozbíjení stereotypů ve smyslu zažité představy o současných dvacetiletých. Zlatá mládež v našem pojetí neznamená jen to, že žijete se zlatou lžičkou v puse.

Fotogalerie

Jaký stereotyp pořad zboural pro vás osobně, co vás během natáčení překvapilo?
Překvapili mě samotní ti aktéři v mnoha situacích. Ve smyslu přístupu nejvíc asi Renato, který se ukázal jako vtipný a přemýšlivý člověk. V rámci prostředí jsem sama zvědavá, jak mezi diváky bude rezonovat díl z Chanova, protože romská otázka je u nás pořád mimořádně citlivé téma.

Zároveň nechci, aby to působilo tak, že Chanov reprezentuje celou romskou komunitu v České republice. Zaměřili jsme se na Chanov jako na určitý symbol života na periferii a velmi mě potěšilo, že právě Jirka nebo Michal svoje zkušenosti odtamtud reflektovali jako velmi zlomové v tom, jak se na Romy dívají. Michala teď například do Chanova zvali na oslavu narozenin, což dokládá, jak kluci k tamějším Romům přistupovali. Přiznávám, že u Michala mě to překvapilo asi nejvíc.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Kde bylo nejnáročnější natáčení Zlaté mládeže? A chtěl někdo během natáčení odstoupit? Více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku Téma.

Jak dlouho aktéři strávili v každém prostředí?
Týden, takže dohromady pět týdnů jejich života. Ačkoli nemůžeme mít ve scénáři, co přesně se ve kterém prostředí odehraje, autor projektu a výborný dramaturg Dušan Mulíček měl jasně daný cíl, co chce ve kterém prostředí řešit, kam můžou aktéři dojít. Scénář byl hlavně otázkou variant, což je v dokumentu mimořádně důležité. Málokdy vznikne skutečně dobrý dokument bez scénáře, protože musíte mít ideu, co vlastně chcete sdělit. Musíte mít promyšlené, co všechno může nastat, být mnohem lépe připravená na překvapivé situace než třeba režisér klasického hraného seriálu.

Přestal někdo z účastníků nebo ze štábu po natáčení na jatkách jíst maso?
Naším záměrem nebylo přesvědčovat lidi, aby nejedli maso. Účelem bylo ukázat prostředí, které je fyzicky i psychicky náročné a o kterém si vlastně vůbec neuvědomujeme, že existuje. Považujeme za standard, že přijdeme do supermarketu pro balíček masa. Takže ne vyloženě přestat jíst maso, ale přehodnotit přístup k „masové“ konzumaci.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.