Ladislav Zívr: Muž s přístrojem - Ladislav Zívr: Muž s přístrojem | foto: Národní galerie

Zívr obsadil Letohrádek. Zívat určitě nebudete

V pražském Letohrádku královny Anny se koná rozsáhlá výstava významného českého umělce Ladislava Zívra, jediného sochaře proslulé Skupiny 42.

Převážnou část vystavených děl tvoří plastiky z polychromované nebo patinované pálené hlíny, která byla hlavním Zívrovým materiálem již od raného školení v otcově hrnčířské dílně, spolu se sádrami, které jasně zachovávají umělcův rukopis.

Téměř stovku plastik doplňuje malý soubor pastelů zachycujících Zívrovy tvůrčí vize.

Do uměleckého života vstoupil Ladislav Zívr (1909-1980) na přelomu dvacátých a třicátých let. Silně na něj zapůsobilo dílo Otty Gutfreunda a od počátku třicátých let pod jeho vlivem vytvářel osobitě pojaté kubistické plastiky a portréty poznamenané gutfreundovským civilismem.

Portrétní tvorba představuje v Zívrově díle souvislou linii od raných až po pozdní práce – na výstavě jsou zastoupeny její nejvýznamnější ukázky.

Před polovinou třicátých let se Zívr zařadil do nejmladší generace pražských surrealistů, v letech 1942–1948 byl členem Skupiny 42 a ovlivněn její civilizační poetikou vytvořil své nejlepší plastiky, které většinou zobrazují lidskou postavu srůstající v jediný celek s přístrojem, symbolem moderní doby.

Civilistní tvorba válečných let a zejména pak let 1945–1948 se považuje za Zívrovo nejsilnější období. Výstava proto klade důraz na soubor figurálních plastik s pracovními a civilizačními náměty (např. ženy a muži pracující s různými přístroji, řemeslníci, reportéři, náměty z lékařského prostředí).

V padesátých letech v důsledku politických událostí a diktátu socialistického realismu Zívr uměleckou činnost na čas omezil. Na výstavě toto období reprezentuje několik podobizen zvířat. Sochař se tehdy v osamění obrátil za pomoci mikroskopu a dalekohledu ke studiu přírodních procesů a mikroskopických i makroskopických forem a k laboratorním výzkumům.

Jeho pozdní dílo, vznikající po roce 1963 v ústraní v ateliéru ve Ždírci u Staré Paky, vychází především z tvarové inspirace tímto dlouholetým studiem přírody. Představuje ho přehlídka různorodých biomorfních a vegetabilních forem ztvárněných v plastikách
v prvním patře.