Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zívr obsadil Letohrádek. Zívat určitě nebudete

  10:09aktualizováno  10:09
V pražském Letohrádku královny Anny se koná rozsáhlá výstava významného českého umělce Ladislava Zívra, jediného sochaře proslulé Skupiny 42.

Ladislav Zívr: Muž s přístrojem - Ladislav Zívr: Muž s přístrojem | foto: Národní galerie

Převážnou část vystavených děl tvoří plastiky z polychromované nebo patinované pálené hlíny, která byla hlavním Zívrovým materiálem již od raného školení v otcově hrnčířské dílně, spolu se sádrami, které jasně zachovávají umělcův rukopis.

Téměř stovku plastik doplňuje malý soubor pastelů zachycujících Zívrovy tvůrčí vize.

Do uměleckého života vstoupil Ladislav Zívr (1909-1980) na přelomu dvacátých a třicátých let. Silně na něj zapůsobilo dílo Otty Gutfreunda a od počátku třicátých let pod jeho vlivem vytvářel osobitě pojaté kubistické plastiky a portréty poznamenané gutfreundovským civilismem.

Portrétní tvorba představuje v Zívrově díle souvislou linii od raných až po pozdní práce – na výstavě jsou zastoupeny její nejvýznamnější ukázky.

Před polovinou třicátých let se Zívr zařadil do nejmladší generace pražských surrealistů, v letech 1942–1948 byl členem Skupiny 42 a ovlivněn její civilizační poetikou vytvořil své nejlepší plastiky, které většinou zobrazují lidskou postavu srůstající v jediný celek s přístrojem, symbolem moderní doby.

Civilistní tvorba válečných let a zejména pak let 1945–1948 se považuje za Zívrovo nejsilnější období. Výstava proto klade důraz na soubor figurálních plastik s pracovními a civilizačními náměty (např. ženy a muži pracující s různými přístroji, řemeslníci, reportéři, náměty z lékařského prostředí).

V padesátých letech v důsledku politických událostí a diktátu socialistického realismu Zívr uměleckou činnost na čas omezil. Na výstavě toto období reprezentuje několik podobizen zvířat. Sochař se tehdy v osamění obrátil za pomoci mikroskopu a dalekohledu ke studiu přírodních procesů a mikroskopických i makroskopických forem a k laboratorním výzkumům.

Jeho pozdní dílo, vznikající po roce 1963 v ústraní v ateliéru ve Ždírci u Staré Paky, vychází především z tvarové inspirace tímto dlouholetým studiem přírody. Představuje ho přehlídka různorodých biomorfních a vegetabilních forem ztvárněných v plastikách
v prvním patře.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Salvador Dalí ve Valašském Meziříčí
OBRAZEM: Božskou komedii podle Dalího představuje Valašské Meziříčí

Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí v létě zaplnily grafiky Salvadora Dalího. Včetně Božské komedie, která vznikla na motivy známého příběhu od...  celý článek

Kovová plastika pro pátera Josefa Toufara. Její autor, uznávaný sochař Olbram...
OBRAZEM: Socha pro Toufara i Ifigenie. Připomeňte si dílo Olbrama Zoubka

Akademický sochař Olbram Zoubek, který ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel, za svůj život vytvořil nespočet zásadních děl pro českou i světovou výtvarnou scénu....  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.