Sacher-Masoch
Francouzský historik Bernard Michel se zabýval především středoevropskými dějinami, byl zaměřen na českou historii a napsal mimo jiné několik knih o Praze. Životopisná kniha Sacher-Masoch (vydal dybbuk) z jeho díla v tomto ohledu vybočuje, byť ne zcela. Objekt jeho zájmu totiž pocházel z haličského Lembergu, dnešního ukrajinského Lvova, a jeho stopy jsou k dohledání kromě jiných měst Rakouska-Uherska a Německa také právě v Praze.
Rozsáhlé dílo
Přestože termín „masochismus“, který zavedl profesor psychiatrie Richard von Krafft-Ebing už v roce 1890, tedy pět let před smrtí samotného Sacher-Masocha, se rychle dostal do všech jazyků jako označení konkrétní sexuální poruchy, o životě jeho inspirátora jsme toho věděli velice málo.
„Spisovatelův životopis v pravém slova smyslu neexistuje,“ píše Bernard Michel ve své knize. „K tomu, aby ho někdo sepsal, by musel napřed přečíst jeho rozsáhlé dílo: soupis knih, jež do roku 1895 vydal, obnáší ne méně než sto dvacet titulů. Většina komentátorů se totiž pokouší rekonstruovat jeho myšlení jen na základě Venuše v kožichu a zběžné četby jednoho či dvou dalších svazků.“
Venuše v kožichu
Tato povrchnost úsudku v posledních letech života rozčilovala i Sacher-Masocha. Sám si zakládal na své pověsti v literárním světě své doby, tuto pozici si udržoval, jak je vidět i z počtu jeho děl, nesmírnou pílí. „Kdyby si nějaký psychiatr vymyslel slovo ‚proustista‘, nehrozilo by nebezpečí, že Hledání ztraceného času zmizí z velké literatury a stane se utajeným hájemstvím jakési mezní sexuality?“ ptá se Bernard Michel. A není jistě daleko od pravdy.
Hrdý aristokrat
Další rozměr, který v našem povědomí Sacher-Masoch má, je podoba podřízeného, slabého, snad i ustrašeného muže, vyžadujícího vždy nadvládu žen. On sám se nicméně nejen pyšnil svou příslušností k intelektuální smetánce, ale také k aristokracii, která v rámci habsburské monarchie měla v 19. století samozřejmě vysokou společenskou úroveň.
Bernard Michel cituje Sacher-Masochův dopis dívce, které se v roce 1875 dvořil, slovy: „Jsem to, co němečtí spisovatelé nejsou, totiž gentleman, a jako šermíř a střelec se těším jistému věhlasu, jsem obstojný jezdec, dobrý chodec a náruživý lovec.“
Málo však platné, tím, co z rozsáhlého díla Leopolda von Sacher-Masocha přežilo dodnes včetně popkulturních konotací (připomeňme třeba jednu z nejslavnějších písní skupiny Velvet Underground Venus In Furs), zůstává Venuše v Kožichu. Její aktuální vydání od nakladatelství Garamond je jediný autorův titul, který si lze v moderním českém překladu pořídit.
