Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otec masochismu byl gentleman a náruživý lovec

  14:58aktualizováno  14:58
Jen v rozmezí několika dní vyšla česky biografie "otce masochismu" Leopolda von Sacher-Masocha i jeho nejznámější dílo, novela Venuše v kožichu.

Leopold von Sacher-Masoch | foto: archiv

Sacher-Masoch

Sacher-Masoch

Francouzský historik Bernard Michel se zabýval především středoevropskými dějinami, byl zaměřen na českou historii a napsal mimo jiné několik knih o Praze. Životopisná kniha Sacher-Masoch (vydal dybbuk) z jeho díla v tomto ohledu vybočuje, byť ne zcela. Objekt jeho zájmu totiž pocházel z haličského Lembergu, dnešního ukrajinského Lvova, a jeho stopy jsou k dohledání kromě jiných měst Rakouska-Uherska a Německa také právě v Praze.

Rozsáhlé dílo

Přestože termín „masochismus“, který zavedl profesor psychiatrie Richard von Krafft-Ebing už v roce 1890, tedy pět let před smrtí samotného Sacher-Masocha, se rychle dostal do všech jazyků jako označení konkrétní sexuální poruchy, o životě jeho inspirátora jsme toho věděli velice málo.

„Spisovatelův životopis v pravém slova smyslu neexistuje,“ píše Bernard Michel ve své knize. „K tomu, aby ho někdo sepsal, by musel napřed přečíst jeho rozsáhlé dílo: soupis knih, jež do roku 1895 vydal, obnáší ne méně než sto dvacet titulů. Většina komentátorů se totiž pokouší rekonstruovat jeho myšlení jen na základě Venuše v kožichu a zběžné četby jednoho či dvou dalších svazků.“

Venuše v kožichu

Venuše v kožichu

Tato povrchnost úsudku v posledních letech života rozčilovala i Sacher-Masocha. Sám si zakládal na své pověsti v literárním světě své doby, tuto pozici si udržoval, jak je vidět i z počtu jeho děl, nesmírnou pílí. „Kdyby si nějaký psychiatr vymyslel slovo ‚proustista‘, nehrozilo by nebezpečí, že Hledání ztraceného času zmizí z velké literatury a stane se utajeným hájemstvím jakési mezní sexuality?“ ptá se Bernard Michel. A není jistě daleko od pravdy.

Hrdý aristokrat

Další rozměr, který v našem povědomí Sacher-Masoch má, je podoba podřízeného, slabého, snad i ustrašeného muže, vyžadujícího vždy nadvládu žen. On sám se nicméně nejen pyšnil svou příslušností k intelektuální smetánce, ale také k aristokracii, která v rámci habsburské monarchie měla v 19. století samozřejmě vysokou společenskou úroveň.

Bernard Michel cituje Sacher-Masochův dopis dívce, které se v roce 1875 dvořil, slovy: „Jsem to, co němečtí spisovatelé nejsou, totiž gentleman, a jako šermíř a střelec se těším jistému věhlasu, jsem obstojný jezdec, dobrý chodec a náruživý lovec.“

Málo však platné, tím, co z rozsáhlého díla Leopolda von Sacher-Masocha přežilo dodnes včetně popkulturních konotací (připomeňme třeba jednu z nejslavnějších písní skupiny Velvet Underground Venus In Furs), zůstává Venuše v Kožichu. Její aktuální vydání od nakladatelství Garamond je jediný autorův titul, který si lze v moderním českém překladu pořídit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.