Mezi exponáty najdeme přípravné modely pro sochy na Karlově mostě, grafiky Václava Hollara, dětskou pušku devítiletého Josefa II., orloj s pohyblivými figurkami ze zámku v Mnichově Hradišti, unikátní cyklus portrétů poddaných a služebnictva od Václava Dvořáka či sochu od anonymního vesnického umělce, zpodobňující Svatou trojici jako mužskou postavu s třemi tvářemi.
Panovník se svým dvorem sídlil trvale ve Vídni a do Čech zajížděl příležitostně a nakrátko. Úloha hlavních mecenášů kultury tak připadla šlechtě a církevním hodnostářům. Aristokraté věnovali značnou pozornost reprezentaci i kulturním a uměleckým aktivitám, k nimž patřilo divadlo, budování obrazáren a především přestavba rodových zámků a městských paláců. Vysocí preláti a církevní hodnostáři se postavením ani způsobem života od životního stylu špiček aristokracie příliš nelišili. Byli nezanedbatelnými vlastníky pozemků a výtěžek ze statků jim umožňoval vydávat prostředky na reprezentaci i vydržování služebnictva. I k jejich životnímu stylu náležela podpora umělců či zřizování a rozšiřování domácích knihoven.
Sláva barokní Čechie: |
Národní galerie v Praze, Palác Kinských, Staroměstské náměstí, Praha 1 |
Generální kurátor výstavy: |
Kurátorky: Eva Janáčková, Alena Volrábová, Markéta Seligová |
Architekt: Atelier 6 s. r. o. - Čížek, Janšík, Moravec, Nekola, Šíma |
Výstava trvá do 28. října 2001. |
Informace o vstupném naleznete ZDE. |
Ostatní díly seriálu článků o výstavě naleznete ZDE. |
Exponáty dokumentují jak vztahy poddaných a vrchnosti, tak i náboženský svět vesnice, ve kterém katolicismus namnoze splýval s předkřesťanskými rituály.
Jedním z nejpozoruhodnějších exponátů v této části výstavy je unikátní sousoší Strom života z paulánského kláštera u Nové Bystřice. Kristův kříž je zde pojat jako symbolický strom života, ze kterého raší úponky vinné révy, odkazující k zázraku eucharistie. Toto téměř dva metry vysoké dřevěné sousoší je provedeno s mimořádnou pečlivostí a smyslem pro detail. Stará zpráva k tomu dokonce sděluje, že "mnohem ještě více bývalo ozdůbek, ale poutníci si na památku kousky ulámali". Sousoší vzniklo po roce 1680 a jeho autorem byl patrně umělec vyškolený v některé významné jihoněmecké řezbářské dílně, který byl zároveň dobře obeznámen s italskou manýristickou plastikou. Podle tradice mělo jít o paulánského mnicha, který se takto snažil odčinit svá provinění.
Sláva barokní Čechie 1 |
Sláva barokní Čechie 2 |
Sláva barokní Čechie 3 |
Sláva barokní Čechie 4 |
Sláva barokní Čechie 5 |
Sláva barokní Čechie 6 |
Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali. |
Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali. |
Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali. |
Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali. |
Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali. |
Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali. |