Možná se tyto dvě prestižní akce po dnešním oznámení nobelovského laureáta nevědomky protnou - hostem veletrhu je totiž básník Adonis, který se jako jeden z favoritů objevuje v tipech švédských i německých médií.
Poezie Adonise, který se narodil v roce 1930 v Sýrii jako Ali Ahmad Said, ale po tamějším věznění uprchl roku 1956 do Libanonu a přijal jeho občanství, reflektuje arabskou historii a kulturu, stejně jako touhu po modernitě a změně. Na frankfurtském veletrhu, který má letos jako hlavního hosta právě arabský svět, bude básník v neděli číst ze své poezie.
Avšak možná to bude úplně jinak. Velké šance získat ocenění spojené s deseti miliony švédských korun mají i Kanaďanka Margaret Atwoodová, Američanka Joyce Carol Oatesová či britská autorka Doris Lessingová. Nebo - pokud bychom zůstali u arabského světa - snad v Alžírsku narozená a ve Francii žijící Asia Djebarová. Či rakouská lyrička Friederike Mayröckerová nebo lotyšská autorka Vizma Belsevica.
Hlavně aby to byla žena, cituje deník Frankfurter Rundschau Ebbu Wittu Brattströmovou, literární vědkyni a známou švédskou feministku, která se v posledních letech stále hlasitěji vyslovuje proti diskriminaci žen při udílení ocenění a jejíž manžel Horace Engdahl je sekretářem Nobelovy komise.
Nobelovu cenu za literaturu získala žena naposledy před osmi lety. Polská básnířka Wislawa Szymborská se tak stala teprve devátou laureátkou v historii cen, udělovaných od roku 1901. Mužských nositelů je nesrovnatelně více: devětaosmdesát.
Švédská akademie se jako vždy vyhýbá jakýmkoli konkrétnějším výrokům. "Nerozhodujeme se podle pohlaví, původu, žánru nebo něčeho takového, ale výlučně podle literární kvality," řekl agentuře DPA Per Wästberg, jeden z nejvlivnějších porotců ve Švédské akademii.
Co kdyby se tak osmnáctičlenná švédská porota rozhodla, že jmenuje devadesátého mužského laureáta? Padají jména Američanů Johna Updika, Philipa Rotha a Thomase Pynchona, ale také peruánského romanopisce Maria Vargase Llosy či Portugalce Antonia Loba Antunese.
