V Praze k r buxey ukazuje dva videoarty. Ve dva roky starém snímku Such a Feeling´s Coming Over Me (Jde na mne taková slast) sama sebe natočila v parodii na japonský pornožánr bukkake. Za veselého doprovodu countryové písně, jež dala videu název, jí do rozesmáté tváře vyvrcholí neviditelná skupina mužů.
Druhé video negrophilia - A Romance (negrofilie - Románek) z roku 2001 je sestaveno z krátkých záběrů autorčina milování s jejím bývalým afroamerickým přítelem. k r buxey ho doprovodila expresivním komentářem popisujícím přednosti jejího partnera.
Chcete svou tvorbou říci, že je ženská sexualita společností potlačovaná, anebo že je ventilovaná příliš?
Obě vystavované věci reagují na odlišné reprezentace ženské sexuality. V Such a Feeling´s Coming Over Me ukazuji pornografické podrobení ženy, a přitom to shazuji zesměšňováním bukkake. Můj postoj k pornografii je nejednoznačný. Na jedné straně je samozřejmě nástrojem ke zneužívání ženy, ale zároveň v historii sloužila i jako projev občanské neposlušnosti. Díky ní se ženská sexualita vymanila z pout zvyků a cenzury. V negrophilii také používám výrazové prostředky pornografie, a to k prezentaci rozpoutané ženské sexuality. Současně do ní prostřednictvím obrazů a komentáře vtahuji téma rasových a pohlavních stereotypů. Možná však, že pod tíhou šoku z toho otevřeného slovníku zvukového doprovodu se tohle jemné podbarvení ztrácí. Každopádně předkládám jak potlačování ženské sexuality, tak její devalvaci nadprodukcí.
Během studií v Brightonu jste prý odmítala cenzurní zásahy vašich učitelek. V čem se vás snažily omezovat?
Ve škole se mi nikdy nestalo, že bych skutečně nemohla něco ukazovat. Učitelky z mých věcí nebyly nadšené, ale nebránily mi v jejich vytváření. Je však pravda, že podporu pro vlastní tvorbu jsem získala až mimo školu. Snahy cenzurovat mé dílo jsem zažila v televizi, kde nechtěli ukázat mou koláž z orgiastických tváří. A když jsem vytvořila negrophilii, spousta lidí se se mnou odmítla o ní vůbec bavit.
Vaše dílo zkoumá genderovou problematiku. Feministky z něj ale asi nemohou být příliš odvázané, ne?
Pocházím z intelektuálního prostředí velmi blízkého feminismu a mé věci samozřejmě feministickou notu obsahují. Máte pravdu, že feministické kruhy jsou v hodnocení mého díla rozpolcené. Ale to neplatí jen pro ně! Dá se to vztáhnout na celou veřejnost. Někteří lidé chápou poměrně komplikované strategie, které se snažím v dílech podávat, jiní to naprosto zásadně odmítají jako puberťáckou snahu zviditelnit se.
Je nějaký rozdíl v ohlasu žen a mužů?
Pro muže je asi daleko těžší zaujmout k mé tvorbě stanovisko. Když ji ocení, vystavují se riziku, že je někdo obviní z toho, že se jim na tom líbí laciný rajc. A když ji budou odmítat, tak zase mohou být napadeni, že jsou studení čumáci nebo že slepě odmítají ženské hledisko. Ale právě tohle je asi na mých věcech nejzajímavější. Na každém záleží, jaký k nim zaujme politický, společenský, emoční nebo sexuální postoj. Dílo se dotváří až právě touto interakcí s vnímatelem.
|
Ukázka z doprovodného zvukového komentáře ke snímku negrophilia - A Romance. K r buxey tyto peprné věty čte tak klidným a pevným hlasem, jako by šlo o novoroční prezidentský projev: "Baby, říkám, potřebujeme ti sehnat ty velké černošské kondomy pro tak velkého černošského ptáka. Baby říká, že mě musel někdo zaklít, když si chci dát tak velkého černého ptáka mezi své nohy." |
