Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřela Zita Kabátová, poslední hvězda prvorepublikového filmu

  8:48aktualizováno  13:05
V neděli ráno zemřela herečka Zita Kabátová. Odešla ve věku nedožitých sta let v LDN v pražském Motole, kde pobývala posledních sedm let.

Zita Kabátová se narodila 27. dubna roku 1913. | foto: archiv Zity Kabátové

"Maminka zemřela ve spánku," řekla iDNES.cz snacha Zity Kabátové Pavlína Křepelková.

Navzdory tomu, že její kariéra začala před více než sedmdesáti lety, dobře známá je i mladším divákům. Objevila se třeba v Michálkově filmu Babí léto. Její herecký partner Stanislav Zindulka na ni vzpomíná jako na mimořádně obdivuhodnou ženu.

"Vzhledem ke svému pokročilému věku byla velmi bystrá, společenská, velice vtipná a komunikativní. Byla ohromně soustředěná a připravená. Hlavně z ní čišela taková radost, že si vůbec může ještě takhle krásně zahrát. Zpívala třeba u klavíru, to jsou vzpomínky, které si člověk s sebou ponese," svěřil se v neděli dopoledne osmdesátiletý herec.

Zita Kabátová ve filmu Babí léto

Zita Kabátová ve filmu Babí léto

Jak také říká, smutná zpráva ho příliš nepřekvapila. "Občas jsem za ní chodil, ale věděl jsem, že řekla, že už žádné návštěvy kromě výjimek nechce. Předtím návštěvy přijímala ráda, tak jsem věděl, že už to nějakým způsobem... On ten věk byl opravdu požehnaný. Ona sice slíbila svému synovi, jak mi řekla, že sliby plní, že vydrží do stovky, ale to už nebylo v jejích silách."

Velká hvězda stříbrného plátna v 30. a 40. letech Zita Kabátová byla poslední žijící diva zlaté éry československého filmu. Narodila se 27. dubna 1913 v Praze v rodině architekta Bena Kabáta, on i jeho žena Anna hráli ochotnické divadlo. Malá Zita, jejímž strýcem byl první český filmový herec Josef Šváb-Malostranský, se sama na divadelních prknech objevila ještě jako miminko v Našich furiantech.

"Ochotníci si o mně mezi sebou řekli a pak si mě půjčovali. Vždycky, když potřebovali nějaké mládě, dostala jsem roli. Zvlášť ty hubaté," popsala své začátky. Vystupovala na žižkovské scéně u Karla Želenského a u ochotníků. Tam hrála i po vystudování gymnázia a klášterní školy. Na začátku třicátých let toužila hrát v Divadle Vlasty Buriana a také u Osvobozeného divadla, chyběly jí ale zkušenosti.

Velké filmové hvězdy 30. a 40. let: Zita Kabátová a Oldřich Nový.

Velké filmové hvězdy 30. a 40. let: Zita Kabátová a Oldřich Nový.

Od roku 1935 se začala herectví věnovat profesionálně. Od ochotníků se dostala do divadélka Akropolis a poté do Tylova divadla v Nuslích a rovněž do Velké operety. Od roku 1938 působila v Novém divadle.

Odtud přišla do Švandova divadla a následně do Komorního divadla. Na cestě k profesionálnímu divadlu Kabátové podle ní pomohlo i to, že byla, jak sama říkala, "zpěvandule", prohlásila herečka, která tři sezony působila v Divadle Oldřicha Nového. "Až on mě naučil normálnímu hraní, přes něj jsem se dostala k činohře," řekla jednou o svém principálovi.

Svou první filmovou roli dostala v roce 1936 ve filmu Světlo jeho očí.

Svou první filmovou roli dostala v roce 1936 ve filmu Světlo jeho očí.

Svou první filmovou roli získala v roce 1936 v melodramatu Světlo jeho očí, kde si zahrála ošetřovatelku Světlu. To ještě nevěděla, že má před sebou dalších sedmdesát filmů a brzy se stane hvězdou 30. a 40. let. Zpočátku se objevovala v sentimentálních komediích Vladimíra Slavínského, Miroslava Cikána, Václava Binovce a Jana Svitáka. Za všechny jmenujme její Milušku Kovářovou v Rozkošném příběhu, Karlu v Lojzičce či Liu Karstenovou ve filmu Madla zpívá Evropě.  

Do paměti diváků se zapsala jako Helena Horníková v komedii Muži nestárnou. Po románku se studentem Stáňou, kterého ztvárnil Jan Pivec, se neodbytný nápadník uchází nejdříve o ruku její dcery a později vnučky. Legendární je závěrečné zvolání Horníkové: "Dejte mu ji, jinak si počká na další generaci!"

Ve filmu Muži nestárnou ztvárnila Kabátová ženu ve třech životních etapách -

Ve filmu Muži nestárnou ztvárnila Kabátová ženu ve třech životních etapách.

S Veronikou Žilkovou

S Veronikou Žilkovou

Mezi náročnější role patří úloha Elzy v Tuláku Macounovi, malířka Helena v komedii Život je krásný. Nezapomenutelná je jako Julie Jelenová hájící čest svého muže v Burianově filmu Přednosta stanice. Po boku českého krále komiků se objevila ještě jako jeho žena Jarmila Valentová-Putičková v komedii Zlaté dno.

Etapu čtyřicátých let uzavřela role intrikánky baronesy Heleny z Alcantaru v kostýmní komedii Martina Friče Počestné paní pardubické.  Potom se Kabátová dostala na černou listinu, za nacistické okupace totiž hrála pod pseudonymem Maria von Buchlow i ve dvou německých filmech. 

Poslední rozhovor se Zitou Kabátovou

Po válce nesměla hrát. Manželství s ředitelem firmy Zeiss Ikon netrvalo dlouho. Na jeho konci se podepsala komunistická obstrukce. Kabátová nedostala vízum a nemohla za svým manželem odjet do zahraničí. Jedna z nejoblíbenějších hereček byla najednou bez prostředků. Pomohla jí kamarádka, která svou přítelkyni zaměstnala ve fotoateliéru, kde herečka díky výtvarnému talentu kolorovala a retušovala fotografie, malovala ale i květiny na porcelán.

Hrát znovu začala v roce 1950. Přijalo ji vesnické divadlo, Pražská estráda a Alhambra.  Na začátku let šedesátých opět přišel zákaz. Předtím se stihla vdát. V roce 1955 si vzala veslaře a olympionika Jiřího Zavřela. Svatba mohla proběhnout až po jeho návratu z jáchymovského lágru. Rok po svatbě se jim narodil syn Jiří. Oba emigrovali do USA. Jiří v roce 1965 a syn ve druhé polovině 90. let. 

Křtiny syna Jiřího, který se herečce narodil, když jí bylo 44 let.

Křtiny syna Jiřího, který se herečce narodil, když jí bylo 44 let.

V sedmdesátých letech se Zita Kabátová živila jako vedoucí několika pražských kin, mimo jiné kina Illusion. Znovu natáčet začala po čtvrt století. "Můžu říct, že mám dobré přátele, kteří mi v nouzi nejvyšší pomohli," vzpomínala herečka například na režiséry Steklého, Fuku nebo Dudka, kteří ji do svých filmů "propašovali", protože věděli, že žije sama se synem.

Její první rolí po tak velkém odstupu byla Marie ve filmu Hvězda z roku 1969.  Za normalizace byla obsazována spíše do menších rolí. Dostala roli ve filmu Akce Bororo a ve Všichni proti všem si zahrála jeptišku Beatu. Asi nejvíce divákům utkvěla v paměti v roztomilé úloze paní Opatrné, která se stěhuje ve filmu Kulový blesk. 

Zita Kabátová ve fotografii

Mnoho rolí na Zitu Kabátovou čekalo i po Sametové revoluci. Sehrála třeba starou šlechtičnu ve filmu Zapomenuté světlo, velkovévodkyni v Brabcově černé komedii Král Ubu a babičku Elišku ve slovenském filmu Modré z Nebe. Vlastimil Brodský a Stanislav Zindulka ji navštíví ve filmu Babí léto, kde ztvárnila bývalou pěvkyni. Vrátila se i do divadla. Mezi léty 1997 a 1999 hostovala v divadle Pod Palmovkou jako šlechtična de Rosamonde v inscenaci Nebezpečné známosti, kterou režíroval Jan Hřebejk.

"Hrála tam Valmontovu tetičku, mělo to asi sto dvacet repríz, takže alternovala," vzpomíná Hřebejk, kterému utkvěl hlavně její nadhled a smysl pro humor. "Měla bezvadné komentáře k ostatním hercům. Třeba Alešovi Procházkovi, který hrál Valmonta, říkala: Víte Aleši, Valmont je takový zlotřilý d'Artagnan! Marie Válková hrála paní de Volange, to je maminka Cecilky. Její postavu zase Zita Kabátová komentovala: Marie, vy jste prostě kráva!"

Jan Hřebejk také připomněl, že Zita Kabátová si uchovala zdravého ducha navzdory nelehkým zkouškám, které jí život připravil. "Oba její manželé emigrovali. Zita vlastně po válce žádnou pořádnou hereckou práci neměla. Myslím, že povahu měla částečně vrozenou, byla z dobré rodiny, ale zároveň měla takový nadhled a optimismus. Já už jsem jí zažil jako starou dámu, ale přesto tam byla určitá mladistvost a smysl pro humor, to by vám potvrdil každý, kdo se s ní stýkal."

Zita Kabátová

Zita Kabátová

Není tak docela známo, že Hřebejk pracoval se synem Kabátové na svém prvním filmu Šakalí léta, kde Jiří dělal šéfa stavby. "Málokomu se poštěstí, když se narodí své mamince v jejích čtyřiačtyřiceti a ještě s ní skoro oslaví vlastní šedesátiny," uzavřel své vzpomínky Hřebejk.

Režisér Ondřej Trojan už devadesátiletou herečku obsadil do role stařenky v dramatu Želary (2003), hrála po boku kolegy z prvorepublikové éry Svatopluka Beneše. Ani to nebylo její poslední angažmá. Šanci dostala ještě ve filmu Hodinu nevíš (2009). Poslední rolí byla profesorka Heinová v komedii Pamětnice, která vznikla ve stejném roce. 

Jediný syn svou maminku jezdil pravidelně navštěvovat, v Česku je i momentálně.

"Dočkala se svého syna, počkala na něj. Jiří přiletěl ze Spojených států minulý týden a každý den se s maminkou viděli," uvedla snacha Pavlína Křepelková.

Připomněla, že Zita Kabátová si nesmírně užila nedávné oslavy svých narozenin a byla v posledních týdnech svého života velmi šťastná. "Dostala spoustu blahopřání, psali jí i lidé ze zámoří. Chtěla jim všem poděkovat, i my jako rodina, už to ale osobně nestihla," dodala.

Zita Kabátová utrpěla v roce 2005 vážný úraz a od té doby žila v LDN pražském Motole.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.