Pošíval vystudoval režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, pátý ročník strávil na stáži v Šumperku a po absolvování (1963) nastoupil do prvního angažmá ve Zlíně. V letech 1965 až 1969 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, hostoval ve Státním divadle (nyní Národní divadlo moravskoslezské) a spolupracoval s televizí.
V roce 1969 opustil Ostravu a přijal nabídku, aby s dramaturgem Miloslavem Klímou umělecky vedl novou scénu Na Forbíně v Malostranské besedě v Praze, orientovanou na zapomenuté české texty.
O pocitech a poznáních ze současnostiPodívejte se na blog Zdeňka Pošívala |
Za normalizace však byl provoz této scény po dvou letech ze dne na den zrušen a on nesměl být zaměstnáván v nomenklaturním oboru, kam patřila i režie. Část rodiny jeho ženy a starší syn emigrovali na západ. Pošíval pak směl jako prověřovanou vedlejší činnost režírovat přes agentury pořady a činohry pro stagionové scény.
Psal i historické romány
Pošíval byl autorem řady divadelních her a televizních scénářů. V literatuře se věnoval české tematice a historii. Prvním jeho pokusem o obsažnější beletrii byl román z prostředí porevoluční české společnosti v silně chaotické demokratizační proměně Vražedný týden, který vyšel v roce 1998.
Román Té noci svítil úplněk (1999) situoval do závěru prvního tisíciletí v údobí vyvrcholení sporů nejvýznamnějších rodů Přemyslovců a Slavníkovců. Další román Pokušení a pomsta (2000) a pokračování Satanovi koně se odehrával v období po třicetileté válce. Volné pokračování Satanovo jaro získalo v roce 2006 Cenu Jiřího Marka, kterou uděluje Asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury.
Poslední hru Zdeňka Pošívala Případ klaunova omšelého kabátu (2008) uvedlo Městské divadlo v Českém Krumlově.
