Devětasedmdesátiletý spisovatel byl v péči německých lékařů od 19. května. Trpěl těžkým zápalem plic a selhávaly mu kromě plic i ledviny. Navzdory lékařskému dohledu se jeho stav zhoršoval.
Ajtmatovova díla byla vydána ve více než 150 jazycích o celkovém nákladu mnoha desítek milionů výtisků. Je autorem řady románů a novel. Mezi nejznámější patří romány Labutě nad Issyk-Kulem a Sbohem, trpký živote či novely Bílá loď, Strakatý pes na břehu moře a Džamila.
Právě překladatel Džamily, francouzský spisovatel Louis Aragon, novelu označil za "nejkrásnější milostný příběh na světě".
Ajtmatovův otec se stal obětí stalinistických čistek, roku 1938 byl popraven. Spisovatele vychovala pouze jeho matka. Třináct jeho děl bylo zfilmováno, mimo jiné opět Džamila, Nebe našeho dětství, První učitel, Bílý parník, hra Výstup na Fudžijamu.
Ajtmatov byl členem poroty v Cannes 1969 a na Berlinale 1994. Posledních 16 let spisovatel působil jako kyrgyzský velvyslanec v zemích Beneluxu.
Letošní rok byl v Kyrgyzstánu vyhlášen rokem Čingize Ajtmatova. V Turecku také vznikl výbor, který jej měl navrhnout na Nobelovu cenu za literaturu; iniciativu podporovaly i další turkojazyčné země.