Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gabriel García Márquez: nobelista, magický realista i Castrův stoupenec

  22:37aktualizováno  22:37
Básně mu vydávali už na střední škole, největší slávy však dosáhl až o mnoho let později. Zlom nastal, když objevil Kafkovu povídku Proměna. Vrcholem pro něj byl zisk Nobelovy ceny za literaturu, již získal v roce 1982. Kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez, nedostudovaný právník, zemřel v Mexiku v 87 letech.

"Život není to, co člověk prožil, ale co si z něj pamatuje a jak si to pamatuje, aby o tom mohl vyprávět," stojí v záhlaví vlastní autobiografické zpovědi nobelisty Gabriela Garcíi Márqueze nazvané Žít, abych mohl vyprávět.

Zemřel spisovatel Gabriel García Márquez, bylo mu 87

V jeho osobě zemřel nejen nejvýraznější představitel magického realismu (jakkoli zdaleka ne všechny jeho knihy definici žánru naplňují), ale právě i strůjce těch nejčarovnějších příběhů, jež dodnes jímají gymnazisty, filmové režiséry i "profesionální" vášnivé čtenáře.

Kolumbijský nobelista Gabriel García Márquez během oslav svých 87. narozenin v...

Kolumbijský nobelista Gabriel García Márquez během oslav svých 87. narozenin v březnu 2014

Márquez se narodil v roce 1927 v kolumbijském městečku Aracataca, vyrůstal u babičky s dědečkem, protože rodiče odešli do města za prací. Jeho vzpomínky na rozvětvenou rodinu připomínají pestrý ukřičený film plný čestných mužů a pověrčivých žen ("Jejich pánbíčkářství jakoby byl rumpál schopný vytáhnout zapadlý traktor nebo udržet ve vzduchu letadlo…"), zahrnují souboje, zaříkávání, excentrické výbuchy žárlivosti jeho matky, dětskou bezstarostnost i vědomí konečnosti lidského života.

Jedenáct sourozenců se mělo už od malička co ohánět, nejstarší Gabo nesl velkou zodpovědnost. Těžko nacházel vztah k otci, jeho místo příliš dlouho zaujímal dědeček. Traduje se i historka, v níž ho jeho otec téměř násilím dovlekl ve čtrnácti letech do nevěstince v Baranquilly, kde ho nechal "znásilnit" prostitutkou, aby se z chlapce stal muž. Tento muž nastoupil v roce 1943 na bogotské národní chlapecké lyceum a už o rok později mu významné kolumbijské noviny jako jednomu z nejlepších studentů začaly tisknout první básně.

Zlom nastal, když Márquez objevil Kafku. Pod dojmem z jeho Proměny napsal v roce 1947 svoji první povídku a z nedostudovaného právníka se tak nestal básník, nýbrž prozaik. Ovšem prozaik s těžkými začátky. Po zdrcující kritice od nakladatele, jemuž nabídl rukopis svého prvního románu, se dlouho živil jako obchodní cestující, příležitostný kritik a novinář. V Paříži, kde pobýval, dokonce zpíval po barech. To už miloval ženu svého života, Mercedes. Z Evropy jí napsal přes šest set dopisů a po návratu do Latinské Ameriky přinutil, aby je zničila.

Stal se otcem, vyšly mu povídky a první román měl příznivé kritiky, ale minimum čtenářů. Rodina živořila. Dokonalý obrat znamenalo až vydání románu Sto roků samoty v roce 1967.

Gabriel García Márquez s kubánským prezidentem Fidelem Castrem

Gabriel García Márquez s kubánským prezidentem Fidelem Castrem

Už jako známý a úspěšný autor navštívil v roce 1968 Prahu. Ostře nesouhlasil se srpnovou okupací a setkal se tu s Milanem Kunderou, údajně prý v sauně, aby nebyli odposloucháváni. Přesto byl až do své smrti vytrvalým stoupencem politiky Fidela Castra. Dokonce tak zatvrzelým, že se kvůli svému názoru rozešel i s přítelem (rovněž nobelistou) Mariem Vargas Llosou.

Literární význam Gabriela Garcíi Márqueze je obrovský. Je to jeden z nejvýznamnějších světových autorů, nositel Nobelovy ceny za literaturu, strůjce obyčejných osudů vinoucích se kolem velkých témat lásky, samoty i smrti, čaroděj, který tříštil romány do tisíců epizod skládající pestrou latinskoamerickou mozaiku. Napsal šest velkých románů, novely, desítky povídek.

Svoji řeč při přebírání Nobelovy ceny nazval Samota Latinské Ameriky a nejcennější trofej svého oboru alespoň pomyslně věnoval všem autorům, kteří tvoří na tomto pozapomenutém kontinentu.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.