Jaromil Jireš na sebe upozornil začátkem 60. let filmem Křik, jímž se zařadil k osobitým tvůrcům nové české vlny. V roce 1968 dokončil přepis Kunderova románu Žert. Ze dvou desítek celovečerních snímků, které natočil, zůstanou v paměti diváků například i Valerie a týden divů, ...a pozdravujte vlaštovky, Katapult, Prodloužený čas, Lev s bílou hřívou, z tvorby 90. let Helimadoe a především Učitel tance a Dvojrole s vynikajícími výkony Martina Dejdara a Terezy Brodské.
Jireš vytvořil i desítky nejen hudebních dokumentů a televizních adaptací oper. Jeho mnohotvárnou filmovou tvorbu, v níž kladl důraz na výtvarnou a hudební složku, ocenili například na mezinárodních přehlídkách v Oberhausenu, Bergamu a Harare, cenu za celoživotní dílo mu udělil festival v Saint-Etienne.
Jaromil Jireš se narodil 10. prosince 1935 v Bratislavě. Po absolutoriu Střední průmyslové školy v Čimelicích studoval kameru a režii na pražské filmové fakultě. Začátkem 60. let spolupracoval s Emilem a Alfrédem Radokem jako režisér Polyekranu a Laterny magiky a až do roku 1992 pracoval na Barrandově. V 90. letech byl českým zástupcem v evropském fondu na podporu kinematografie Eurimages při Radě Evropy. Jako ministerský úředník na částečný úvazek marně usiloval o vznik audiovizuálního centra.
Od konce 80. let připravoval filmové ztvárnění knihy Jiřího Muchy Podivné lásky o vztahu Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. K realizaci projektu v koprodukci s Francií, na němž se měl podílet i kameraman Miroslav Ondříček, však už nedošlo.
 Ve věku nedožitých šestašedesáti let zemřel 24. října 2001 přední filmový a televizní režisér Jaromil Jireš (na archivním snímku z února 1992). |
