Podle Pavlíčkova scénáře vznikla Marketa Lazarová, jež vyhrála hlasování o nejlepší český film všech dob. Rovněž k nejmilovanější české pohádce Tři oříšky pro Popelku napsal scénář právě Pavlíček - ale dlouho o tom nesměl nikdo vědět.
Celoživotní zastánce sociální spravedlnosti, někdejší nositel Řádu práce a laureát Státní ceny Klementa Gottwalda, totiž podepsal Chartu 77, dostal se do vězení a zavřel si dveře ke svým profesím.
A měl jich požehnaně. "Přišel jsem do Prahy z valašského venkova a díval se, jak se dělá rozhlas. Když jsem se prokousal, vzal mě kamarád do televize. Z televize jsem odešel podívat se, jak se dělá film, a od filmu jsem zase nakoukl k divadlu," vyprávěl Pavlíček.
Tvrdil, že strávil dvacet či pětadvacet krásných let učením, "jak se co dělá".
Okusil také funkcí - koncem 60. let byl ředitelem Divadla na Vinohradech, odkud byl v roce 1970 odvolán. Po listopadu 1989 působil přes rok ve funkci ředitele Československého rozhlasu. Nicméně do paměti se zapsal hlavně svou tvorbou pro film a televizi.
V roce 1961 vznikl podle jeho textu Labyrint srdce, o rok později Horoucí srdce a v roce 1967 Marketa Lazarová v režii Františka Vláčila, jíž Pavlíček podle vlastních slov věnoval tři roky života.
Jeho scénář posloužil i snímku Tony, tobě přeskočilo a v roce 1971, už na zapřenou, přišel televizní přepis Babičky od Boženy Němcové v režii Antonína Moskalyka.
"Byla jsem poctěna tím, že si mě autor předlohy František Pavlíček s režisérem Moskalykem vybrali pro roli Viktorky," vzpomínala Libuše Geprtová.
Podobně zase Jaromír Hanzlík vykládá, že díky Pavlíčkově sázce "na rizikovou kartu" se kdysi octl na vinohradské scéně. Ostatně Pavlíček měl k hercům vždy blízko, přestože prý rodičům kdysi slíbil, že se divadlu jaktěživ neupíše.
Po změně politických poměrů se Pavlíček vracel k autorské tvorbě vzácně. Posledním z celovečerních filmů, jejichž scénář napsal, se stala shodou okolností opět pohádka - Královský slib z roku 2001, který natočil Kryštof Hanzlík. A jak jinak, vyprávěla o lásce a cti.