Luboš Pospíšil po desetiletí v C&K Vocalu nejprve vydal v roce 1981 singl Kráska v nesnázích a o rok později desku Tenhle vítr jsem měl rád. Právě na ní spolupracoval s textařem Ladislavem Kantorem a skladatelem Petřinou.
„Když jsem se dozvěděl, že Ota Petřina umřel, vybavil se mi text Pavla Šruta k písni Klub osamělých srdcí, kde se zpívá ‚a někomu schází právě to, co není‘,“ vzpomíná na svého kolegu.
Petřina psal pro řadu zpěváků a rovněž výtečně ovládal kytaru, což se tolik neví možná hlavně proto, že dlouhá léta nesměl vystupovat naživo. „Ovšem jeho autorství a originální aranžérské mistrovství, které jsou srovnatelné snad jen s Jimmym Pagem z Led Zeppelin, je u nás prostě neopakovatelné,“ soudí Pospíšil. „Zejména pro kulturně orientované lidi byl Petřina zásadní pojem. A zároveň byl ve společnosti částečně nedoceněný.“
Na dalších albech už potom Luboš Pospíšil pracoval s vlastní skupinou 5P a řadu písní si napsal také sám. „Deska Tenhle vítr jsem měl rád je však z větší části Otovým dílem. A je mi ctí, že jsem s ním mohl spolupracovat,“ dodává.