Pohorský se celý život zabýval dějinami novodobé české literatury, od počátku 60. let se věnoval i literární kritice a od poloviny 70. let bohaté činnosti ediční.
Jako literární historik se Pohorský po řadě dílčích studií, zaměřených na problematiku druhé poloviny 19. století a jmenovitě tvorbu a osobnost Jana Nerudy, představil na počátku 60. let třetím svazkem akademických Dějin české literatury, jehož byl hlavním redaktorem a spoluautorem celkové koncepce. K poezii a próze 19. století se často vracel i později (Ján Kollár, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda), od poloviny 60. let zájem rozšiřoval směrem k novější literatuře. Vedle několika autorů starších (Jiří Marek, Bohumil Hrabal, Zdeněk Pluhař) psal zejména o spisovatelích generačně sobě blízkých (Ladislav Fuks, Jan Otčenášek, Jiří Šotola, Milan Kundera, Vladimír Páral, Karel Misař).
Pohorský dlouhodobě spolupracoval s nakladatelstvím Československý spisovatel, v němž byl v letech 1972-1980 externím vedoucím redakce klasické literatury a posléze redakce současné prózy. Tři roky vedl nakladatelství jako šéfredaktor, v roce 1990 byl jmenován ředitelem.
Po odchodu do důchodu v roce 1992 Pohorský redakčně spolupracoval s týdeníkem Nové knihy a vyučoval na Katedře české literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1974 pod jeho jménem vyšel třísvazkový výbor z díla Boženy Němcové, pořízený Felixem Vodičkou. Od 60. let dlouhodobě spolupracoval s rozhlasem.
Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v pátek 17. května od 15 hodin v malé obřadní síni strašnického krematoria v Praze.
