Louisiana Red

Louisiana Red | foto: PR

Zemřel Louisiana Red, jedna z posledních velkých osobností blues

  • 1
Jeden z legendárních bluesových hudebníků Louisiana Red zemřel v sobotu 25. února v nemocnici v Hannoveru po pondělním záchvatu mrtvice. Čeští fanoušci měli možnost jej vidět pouze jedinkrát: když byl v roce 2002 hlavní hvězdou festivalu Blues Alive v Šumperku.

"Byla to moje první zkušenost hrát opravdové blues," vzpomíná na toto vystoupení slovenský bubeník Tomáš Bobrovniczký, který dostal možnost s Louisiana Redem část jeho vystoupení odehrát.

"Louisiana Red hrál ze srdce blues, jaké jsem předtím znal jen z nahrávek. Neřešil, zda je forma písničky dvanáctitaktová nebo zda je to rytmicky úplné dokonale zahrané. Prostě 'to' v sobě měl! Samozřejmě my jako rytmická sekce jsme měli co dělat, abychom s ním udrželi krok. Byl to nejen zážitek, ale i škola. Nikdy na to nezapomenu," řekl Bobrovniczký iDNES.cz.

Louisiana Red (nar. jako Iverson Minter v roce 1932 v Bessemě v Alabamě) byl jednou z "chodících historií" bluesové hudby. Žánru ostatně odpovídaly i jeho rodinné poměry: matka mu zemřela krátce po narození a otec byl zlynčován Ku Klux Klanem, když bylo budoucímu kytaristovi devět let.

Louisiana Red

V raném mládí se sám naučil na kytaru a foukací harmoniku, hrál po nárožích Pittsburghu, v roce 1949 přesídlil do Chicaga, kde nahrával pro nejvýznamnější vydavatelství bluesových dějin Chess Records. Po návratu z armády se stal v 50. letech na čas spoluhráčem tehdy už slavného Johna Lee Hookera.

Sólově debutoval v roce 1963 albem Lowdown Back Porch Blues. Jeho kariéra byla mimořádně produktivní, vydal "na svoje jméno" přes padesát alb, na dalších bezmála dvaceti se podílel jako spoluhráč dalších slavných hudebníků, mj. Johna Lee Hookera, Alberta Kinga, Johnnyho Shinese či Careyho Bella.

Redův hudební výraz byl vždy křížencem mississippského blues, na kterém vyrůstal, a jeho elektrifikovaného chicagského modelu – podobně jako například hudba Muddyho Waterse. Louisiana Red byl nicméně velmi tvárný hudebník, který se nebál ani modernějších stylů jako funky, a dokonce ani experimentů. Velmi zajímavý je například jeho pokus zkřížit blues s řeckou lidovou hudbou a kytaru s tamním nástrojem buzuki na albu Blues Meets Rembetika (1994).