Existovali a existují i jiní fenomenální jazzoví bubeníci. Třeba běloch Louie Bellson byl srdcem orchestru Duka Ellingtona v jeho zlaté éře, pak jamoval s hardrockery, kteří se klaněli jeho umění; dnes má na krku osmdesátku, ale do penze neodchází.
A jsou další velmistři jazzových bicích: zatloukaný rockový beat rozvíjí Steve Gadd, s činely stříbrně čaruje Jack DeJohnette, tympánové paličky žijí v rukách Američana arménského původu Paula Motiana, svěží zvuk ze své soupravy bicích vykřeše zrzavý Ion Christensen, vědomí souvislostí naplňuje Roy Haynes, spolupracující s generací svých vnuků.
Tyto všechny jmenované - a dále namátkou uveďme třeba Dennise Chamberse, Ala Fostera, Marvina "Smitty" Smithe či Davida Sancheze - ovlivnil právě Elvin Jones. Čaroděj, který zpravidla dravou pulzaci taktů čtyři, tři, pět, šest, sedm na čtyři, ale i devět na osm (a jejich kombinace) držel na činelech, zatímco jeho bubny a high-hatky žily v polyrytmech, souběžně probíhajících rytmických pásmech. Zároveň měnil tempo i metrum. Jedna dívka to báječně vystihla slovy: "Ten hraje tak samozřejmě, jako já chodím."
Ta neuvěřitelná technika v jeho případě zcela samozřejmě sloužila invenci a muzikalitě. Elvin Jones doprovázel a sóloval zároveň, hrál melodicky, dokonce i harmonicky. V otevřených rozhovorech se svými spoluhráči je podporoval tak, že i v malém obsazení zněli jako orchestr. Hrál s Charliem Parkerem, Milesem Davisem, Charlesem Mingusem. Šest roků byl členem vrcholného kvarteta Johna Coltranea. Jeho vlastní hudební dílnou byla do všech směrů otevřená skupina Jazz Machine. Ještě před měsícem Elvin Jones koncertoval.
Česká televize připravuje do vysílání záznam francouzského vystoupení Jonesova tria, kde jsou jeho spoluhráči varhaník Joey DeFrancesco a kytarista Biréli Lagrene, který na poslední chvíli zastoupil nemocného Johna McLaughlina (na koncert přiletěl a vystoupil bez jakékoliv zkoušky). Hudba tohoto setkání prokazuje možnosti soudobého jazzu: telepatickou souhru a seizmograficky citlivé nonverbální dorozumění vyhraněných, na první pohled diametrálně odlišných osobností.
Elvin Jones po sobě zanechal japonskou ženu Keiko, která byla jeho múzou i sekretářkou, jejich dceru a syna. A více než tři sta nahrávek - vinylových desek i kompaktních disků.
