Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepřekonaný král českého komiksu. Saudka ničili komunisti i alkohol

  1:58aktualizováno  1:58
Česká a předtím československá komiksová scéna asi neměla plodnějšího autora. Kája Saudek kreslil komiksy pro časopisy Pop Music Expres, Mladý svět a po revoluci také pro erotický Nei Report. Ve čtvrtek zemřel, bylo mu osmdesát let.

Kája Saudek v roce 2001 | foto: Pavel WelnerMAFRA

Byl to šok, když se v dubnu 2006 stala ta hrozná nehoda. Kájovi Saudkovi zaskočilo sousto a skončil v kómatu v pražské motolské nemocnici. Od té doby jeho přátelům i zástupu fanoušků nezbývalo než doufat. Jeho pozicí nejlepšího tuzemského komiksového kreslíře však neotřáslo ani upoutání na lůžko, kde ležel v bezvědomí. A nezmění na ní nic ani jeho smrt.

Rozloučení v Tančícím domě

Poslední rozloučení s Kájou Saudkem se uskuteční v prostorách pražského Tančícího domu, kde se v současné době koná výstava jeho erotických kreseb s názvem 18+. Čas pohřbu rodina oznámí v průběhu několika dnů.

Dvojčata Jan a Kája Saudkovi se narodili 13. května 1935, letos tedy oba oslavili osmdesáté narozeniny, konkrétně výstavou v Gallery of Art Prague na pražském Staroměstském náměstí, která trvá až do příštího roku.

Ta ukazuje, že Kája Saudek měl jednak obrovský repertoár a potom velkou píli, svoje kresby doslova chrlil. Přitom zpočátku, v padesátých letech, pracoval jako technický kreslíř a kulisák ve filmových ateliérech na Barrandově. Jeho vlastní tvorba byla tehdy jen okrajovou záležitostí. Až když se o něm doslechli Miloš Macourek s Václavem Vorlíčkem a použili jeho kresby ve filmu Kdo chce zabít Jessii? v roce 1966, dostal se do širšího podvědomí.

Muriel a andělé (obálka)

Muriel a andělé (obálka)

Nejlepší komiks všech dob

„Tehdy se po Praze na kandelábrech objevovaly takové poloilegální letáčky, zvaly snad na nějaké diskotéky, a jejich autorem byl právě Kája Saudek,“ vzpomíná Vorlíček, jak na kreslíře přišli.

„Ani nevím, jestli je maloval na zakázku nebo jen tak pro radost. Takže jsme ho oslovili, já vyrobil takovou komiksovou stránku s prázdnými políčky, do každého napsal, co se tam má dít. Vysvětlili jsme mu základ, že Jessie díky vynálezu zvláštních rukavic umí rušit gravitaci. Saudek si prohlédl herce a pak do těch políček dosadil s patřičným gestem jejich kreslené verze,“ dodává. S Macourkem (a režisérem Oldřichem Lipským) potom udělali i film Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

A byl to právě Macourek, kdo napsal scénář k Saudkovu stěžejnímu velkému projektu – komiksové knize Muriel a andělé. Chystat se začala v roce 1969, ukázka o několika černobílých stranách se objevila v Mladém světě, ale nastupující normalizace plány na knižní vydání zhatila. Postavu Muriel ztvárnil Saudek podle své tehdejší přítelkyně a československého sexsymbolu Olgy Schoberové.

Kniha nakonec vyšla až v roce 1991, z původně plánovaných dvanácti příběhů rovněž sešlo, jediné další pokračování z raných sedmdesátých let vyšlo pod názvem Muriel a oranžová smrt až v roce 2009. V témž roce byla Muriel a andělé v anketě na serveru Komiksárium vyhlášena nejlepším českým komiksem všech dob.

Jeskyně i vesmír

Život Káji Saudka by vydal na román nebo film a doufejme, že jednou třeba vznikne. Faktem je, že po nástupu tuhé cenzury sedmdesátých let mu pšenka nekvetla. Po rozletu z doby nedávné to musel být šok, a když na něj „zbyly“ jen případy majora Zemana pro pionýrský magazín Stezka, byla to čirá potupa.

Z komiksu Arnal a dva dračí zuby

Z komiksu Arnal a dva dračí zuby

„Postupující normalizace ho zatípla,“ vzpomíná Ondřej Neff, který byl shodou okolností u toho, když jej začátkem sedmdesátých let vyhazovali z Albatrosu s tím, že plánovaný komiksový časopis prostě nebude. „Mám ho před očima, jak tam stál zarputilý, ne moc vysoký člověk a měl na sobě obrovský nápadný kožich.“

Saudek s Neffem se pracovně potkali o patnáct let později nad sci-fi komiksem Arnal a dva dračí zuby, který překvapivě vydala Česká speleologická společnost. To bylo pro Saudkovu tvorbu osmdesátých let příznačné. Pracovat mohl, ale jen když to „přikryla“ nějaká oficiální organizace. Pro speleology a jejich vnitřní tiskoviny nejdřív kreslil jeskyňářské a dobrodružné příběhy, mimo jiné na scénáře Macourka nebo Jaroslava Foglara, později právě Arnala s Neffem. Podobná byla práce na seriálu bratislavské televize Okna vesmíru dokořán.

Fotogalerie

„Už byl zlomený. Stále byl nesmírně pracovitý, ale stal se takovým podivným samotářem. Tehdy už nežil nějakým bouřlivým bohémským životem, jen seděl v baráku a kreslil,“ vzpomíná Neff.

„Masivně chlastal“

Po převratu už se Saudek nikdy nevzedmul k předchozím výkonům. Jeho tvorba byla erotikou prodchnutá vždy, ale nikdy to nebylo tak prvoplánové jako v 90. letech v kresbách pro pornočasopis Nei Report. Ač technicky nešlo Saudkově porevoluční práci nic vytknout, především všudypřítomná a odzbrojující nadsázka 60. let byla ta tam.

Navíc začal, Neffovými slovy, „masivně chlastat“ a postupný úpadek slavného kreslíře byl na spadnutí. Osudná nehoda už Saudka neuťala v žádném rozletu. Nicméně jeho velkolepé dílo bude těšit i příští generace. Naštěstí.

Takhle vzpomínala na svého manžela žena Káji Saudka Johana ve 13. komnatě ČT:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.