Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel malíř Jiří Načeradský. Jeho díla má i pařížské Centre Pompidou

  11:05aktualizováno  11:05
Ve věku 74 let zemřel ve středu malíř Jiří Načeradský. Oznámil to jeho galerista Petr Mach. Místo a čas posledního rozloučení oznámí rodina dodatečně.

Malíř Jiří Načeradský na snímku z února 2009 | foto: Jindřich MynaříkMAFRA

Nikdy neviděný je i cyklus Rotující ženy, z něhož sedm obrazů zakoupilo...

Jiří Načeradský: Ach jo (z cyklu Rotující ženy, 1984)

Načeradský patřil k významným představitelům figurativní malby. V 70. a 80. letech se nemohl věnovat volné tvorbě a živil se restaurováním fasád historických budov. Působil také jako pedagog, mezi jeho žáky patří třeba Josef Bolf, Lubomír Typlt, Roman Trabura a Zbyněk Sedlecký.

Jiří Načeradský se narodil 9. září 1939 v Sedlci na Benešovsku. V letech 1957 až 1963 vystudoval Akademii výtvarných umění. V roce 1968 ho proslavila výstava velkoformátových maleb se sportovní tématikou, kterou mu v Galerii Václava Špály uspořádal Jindřich Chalupecký. V roce 1985 se zúčastnil neoficiálních Konfrontací uspořádaných nejmladší generací umělců.

Fotogalerie

Od roku 1987 byl členem Volného sdružení 12/15. Po roce 1989 působil jako vedoucí Ateliéru figurální a monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Praze a na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně, v roce 1991 byl jmenován profesorem.

Načeradský byl vůdčí osobností tvorby nové figurace 60. let, která navazovala na groteskní tendence v českém umění. Do této polohy se umělec s velkým kreslířským talentem dopracoval přes poznání surrealistické tvorby. Koncem 60. let vytvořil řadu pláten přepisujících reportážní sportovní fotografii.

Malíř Jiří Načeradský na snímku z února 2009

Po odmlce na počátku 70. let přešel od figurace k zobrazení mechanismů, od olejomalby přešel k akrylu a současně parodoval v návaznosti na pop-art postavy amerického kresleného filmu. V 80. letech se vrátil k tradičnější figuraci, ovšem groteskně deformované.

Svými díly je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, většiny regionálních galerií v ČR, Muzea Kampa, Galerie Zlatá husa, v zahraničí mimo jiné sedmi díly v Centre Georges Pompidou v Paříži.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.