Fotografie Leoše Suchařípy najdete ZDE
"Pan Suchařípa zemřel v úterý před polednem," potvrdila iDNES Doubravka Svobodová, ředitelka Divadla Na zábradlí, kde byl herec v angažmá.
Dodala, že jeho odchod je pro divadlo velkou ztrátou. "Působil u nás nejen jako herec, ale i jako dramaturg a také se hrály překlady jeho her," podotkla.
Poslední rolí, kterou Suchařípa v Divadle Na zábradlí vytvořil, byl Andrej Prozorov ve Frielově hře Afterplay.
Třiasedmdesátiletý herec byl od konce března hospitalizován v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podstoupil operaci žil, po ní se jeho stav zhoršil.
Leoše Suchařípu proslavila především originální kreace stárnoucího seladona Karla z filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne.
Varnsdorfský rodák byl původně divadelním teoretikem, působil v časopise Divadlo, jako herec se začal prosazovat na přelomu 70. a 80. let. Jeho herectví bylo nezaměnitelné - osobitá "suchařípovská" dikce, nadhled ironika a schopnost přesného, chytrého vypointování slovem i gestem.
Od roku 1965 působil v Činoherním klubu v Praze jako dramaturg a za normalizace v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde poprvé začal hrát větší role. Jako herec i dramaturg se pak v 90. letech výrazně podílel na éře Petra Lébla v Divadle Na zábradlí.
Ve filmech dostal příležitosti například v Ene Bene nebo Cestě z města.
Jeho herecké úspěchy poněkud zastínily, že byl především špičkovým divadelním teoretikem a překladatelem. Životní láskou Leoše Suchařípy byli ruští dramatici. Zalíbení v nich našel za studií na Vysoké divadelní škole v Moskvě. Ruštinu ovládl tak dokonale, že ho považovali za Rusa.
Jeho gigantické překladatelské dílo - brilantní překlady Gogola, Gorkého, Ostrovského a dalších dramatiků - dosud čeká na ocenění. Týká se to především překladů Čechova, autora, který byl jeho srdci nejbližší. Přeložil všechny jeho hry, první byl Višňový sad v roce 1969 pro Činoherní klub a režiséra Jana Kačera.
