Rodák ze slovenského Ružomberoku se chtěl původně stát malířem. Po studiu na obchodní akademii a UMPRUM se ovšem začal věnovat herectví. Nejprve se postavil na divadelní prkna, kde se uplatnil především v klasickém repertoáru. Po angažmá v oblastních divadlech se připojil k souboru Divadla E. F. Buriana v Praze, jemuž zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1986.
Na jevišti ztvárnil velké charaktery, postavy rozporuplné i hrdinské, často ztělesňoval krále (Richard III., Král Lear), generály, vojáky, ale i zločince a muže razantních postojů s nesmlouvavým výrazem a hlasem.
Petr Štěpánek vzpomínáHerci se potkali právě v pohádkové Zlatovlásce. Petr Štěpánek ztvránil kuchtíka a Jiří Holý zlého krále.
|
Postupně se stal představitelem vyhraněných záporných rolí, s nimiž se v hojné míře uplatnil také ve filmu a televizi. Na plátně se poprvé objevil počátkem 50. let. Téměř klíčovou byla pro něj podle odborné literatury role muzikanta Petra Kaly Galapetra, v jehož pouzdře objeví pohraničníci samopal, kterou mu svěřil Karel Kachyňa ve snímku Král Šumavy (1959).
Od počátku 60. let hrál ve filmu pravidelně, objevil se ve slavných snímcích Kladivo na čarodějnice, Dny zrady, Sokolovo, Zelené obzory, Partie krásného dragouna, Jeden z nich je vrah či Je třeba zabít Sekala.
Ukázka z pohádka Zlatovláska (1973)
Výrazně se uplatnil i v televizi a rozhlase, herectví také vyučoval v Brně na JAMU a na pražské konzervatoři. Od poloviny 60. let je výrazné zapojil i do dabingu, za nějž v roce 1995 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v oboru.
Po celý život se ovšem věnoval i výtvarné tvorbě, své olejomalby a řezby také vystavoval. Spolupracoval i na tvorbě dekorací a kostýmů.
Z filmografie Jiřího HoléhoSeriály
|