Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel držitel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass

  11:23aktualizováno  11:23
V německém Lübecku ve věku 87 let zemřel držitel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass. Podle agentury DPA to oznámilo nakladatelství Steidl.

Německý spisovatel Günter Grass při návštěvě Prahy v prosinci 2007. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Günter Grass byl považován za nejvýznamnějšího německy píšícího autora současnosti, a to zejména díky svému slavnému protiválečnému románu Plechový bubínek z roku 1959. O čtyřicet let později byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu, pět let poté, co od Českého centra Mezinárodního PEN klubu získal – společně s Američanem Philipem Rothem jako první – Cenu Karla Čapka.

Připomeňte si

Plechový bubínek a další díla Güntera Grasse najdete na Knihy.iDNES.cz

Spisovatel se narodil v roce 1927 v Gdaňsku, který byl tehdy Němci obývaným svobodným městem. Jak prozradil až v roce 2006 ve své kontroverzně přijaté autobiografii Při loupání cibule, v roce 1942 nastoupil do nacistického válečného námořnictva a po dvou letech k tzv. waffen SS. V bojích byl v dubnu 1945 raněn, zajat Američany a následně se léčil v českých Mariánských lázních.

Po válce se Grass učil kameníkem, studoval sochařství a berlínskou výtvarnou akademii. Výtvarný talent jej nakonec sice neživil, proslavil se jako „nevyučený“ spisovatel, nicméně uspořádal několik výstav svých děl a některé svoje knihy si i sám ilustroval.

Nejen Plechový bubínek

Günter Grass je autorem básní, divadelních dramat i rozhlasových her, jeho doménou však byla próza. Hned první a nejslavnější je právě Plechový bubínek, příběh inteligentního, sobeckého a svérázného liliputána (či spíše „věčného dítěte“) Oskara Matzeratha, procházejícího předválečným obdobím, válkou i dobou po ní. Kromě silného a originálního příběhu je na románu vysoce oceňována i jazyková stránka.

Plechový bubínek v roce 1979 úspěšně zfilmoval režisér Volker Schlöndorff

Plechový bubínek v roce 1979 úspěšně zfilmoval režisér Volker Schlöndorff

Z podstatné části se Plechový bubínek odehrává v autorově rodném Gdaňsku a je první položkou tzv. Gdaňské trilogie, jejíž další dvě části nesou názvy Kočka a myš (1961) a Psí roky (1963). V nich, stejně jako v mnoha Grassových dalších dílech, kritika oceňuje zejména reflexi válečných hrůz, ale i ironii a grotesku, stejně jako prvky magického realismu.

V 90. letech se Günter Grass zabýval dalšími historickými událostmi své vlasti a Evropy vůbec, pádem Berlínské zdi a sjednocením Německa. Dějinné postřehy spojil do knihy Mé století (1999) a autobiografické vzpomínky, v mnohém kontroverzní, obsahuje kniha Při loupání cibule.

V posledních letech života vystupoval Günter Grass značně nekonformně a byly diskutovány spíš jeho názory než literární tvorba. V básni Co je zapotřebí říci v roce 2012 odsoudil izraelské jaderné zbrojení. Báseň byla shledána antisemitskou a autorovi byl zakázán vstup do Izraele. Podobnou kontroverzi vzbudila téhož roku jeho další báseň Hrdina našich dnů.

A do třetice rok 2012: v básni Hanba Evropy kritizoval Evropu, jak se v té době chovala k Řecku, sužovanému ekonomickou krizí. O rok později podepsal s dalšími pěti stovkami světových spisovatelů včetně Umberta Eca či Orhana Pamuka výzvu OSN, aby přijala konvenci na ochranu občanských práv v digitálním věku z důvodu hrozícího sledování elektronické komunikace občanů korporacemi.

Grass v Česku

Václav Havel a Günter Grass - Společná večeře Václava Havla se spisovatelem...

Václav Havel a Günter Grass v roce 2003

Významný byl Grassův postoj k Československu. V roce 1968 bedlivě sledoval politické události Pražského jara, které se odrazily do jeho knihy Dopisy přes hranice, obsahující jeho korespondenci s českým spisovatelem Pavlem Kohoutem. Po invazi vojsk Varšanské smlouvy stejně jako řada dalších světových intelektuálů Grass odsoudil sovětskou okupaci.

V 70. a 80. letech Grass podporoval české disidentské hnutí, přispíval na ně například prodejem svých výtvarných děl. Kvůli těmto veřejně známým postojům také mezi lety 1969 až 1992 nevyšla v češtině žádná Grassova kniha. Teprve v posledních dvou dekádách vyšla většina jeho próz a autor také Česko několikrát navštívil.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.