Zemřel básník a prozaik Karel Milota

Česká literatura ztratila Karla Milotu. Zemřel 30. dubna v Praze. Tento básník, prozaik, překladatel, editor a esejista se narodil 16. září 1937 v Praze. Po maturitě v roce 1956 nebyl z politických důvodů přijat k vysokoškolskému studiu, a tak bohemistiku a anglistiku na filozofické fakultě UK vystudoval až v roce 1969, kdy již pracoval ve Středisku pro rozvoj silnic a dálnic. Této instituci zůstal věrný po celý život - vyjma let 1990-91, kdy působil jako redaktor Literárních novin.

Karel Milota debutoval v roce 1962. Jeho prózy, povídky Noc zrcadel (1981) a Ďáblův dům (1994) a zejména pak nejznámější dílo - román Sud (1993), inspirované poetikou francouzského „nového románu“, se vyznačují neobvyklými formami vyprávění, které vede autorovo příznačné úsilí vystihnout mnohoznačnost lidského života.

Příběhy se rozvětvují a hrdinové bloudí po nejasné hranici mezi přítomností a minulostí, skutečností a snem a ze zdánlivě chaotické změti děje vystupuje posléze jediná jistota - smrt.

Rovněž ve své básnické tvorbě - reprezentované sbírkami Antilogie aneb Protislov (1995) a Gregor (1999) -, která náleží k linii experimentální poezie, nazírá autor skutečnost se snahou narušit ustálené představy a vybízí čtenáře k utváření nové, svébytné jednoty textu.

Karel Milota přispíval do Literárních novin, Plamene, Sešitů pro mladou literaturu, Orientace, Tváře, Dialogu, Kritického sborníku, Proglasu a Nových knih a za své dílo byl roku 1997 poctěn Cenou Jaroslava Seiferta.