Základem Máchova srozumitelného hudebního jazyka byla především česká tradice a moravská lidová píseň. Byl považován za osobitého symfonika schopného vyjádřit sugestivní hudbou napětí silných konfliktů.
K Máchovým nejznámějším skladbám patří symfonická díla Noc a naděje a Variace na téma a smrt Jana Rychlíka, dále Symphonia Bohemorum a dvě symfonietty, oratoria Odkaz J. A. Komenského a Stará vlast na texty z Obrazů z dějin národa českého.
Je také tvůrcem oper Jezero Ukereve, Polapená nevěra, Růže pro Johanku a Proměny Prométheovy, jednoaktovky Zvířátka a loupežníci, baletu Broučci či Smuteční, Svatební a Vánoční toccaty pro varhany.
Od 40. let napsal hudbu k více než stovce filmů a televizních filmů, včetně řady pohádek. Je podepsán například pod snímky Evropa tančila valčík, Oldřich a Božena, Komediant, Putování Jana Amose nebo Velké přání. Jeho jméno figurovalo také u Inženýrské odysey Jaroslava Dietla a u dalších seriálů.
V roce 1995 se stal hlavním iniciátorem vzniku skladatelské skupiny Quattro, stavící svůj umělecký program na přesvědčení, že hudba má schopnost oslovit nenahraditelným způsobem - naléhavým a citově bohatým jazykem - i soudobého posluchače. Ve skupině působili ještě Zdeněk Lukáš, Sylvie Bodorová a Luboš Fišer, který již zemřel.
