Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Alexandr Hackenschmied

  0:01aktualizováno  0:01
Je to nevídaná koncentrace smutných zpráv: nejprve skonali fotografové Pavel Štecha a Zdeněk Tmej a nedlouho poté ve svém newyorském bytě zemřel šestadevadesátiletý Alexandr Hackenschmied. Autor, jemuž fotografie a film mají být za co vděčné.

Hackenschmied se mohl pochlubit i Oscarem - v roce 1966 jej obdržel za multiprojekční film To Be Alive! (Žít!), který natočil s Francisem Thompsonem a jenž byl uveden na světové výstavě v New Yorku.

Narodil se 17. prosince 1907 v rakouském Linci, ale vyrůstal v Praze. V patnácti letech věděl, co chce - fotografoval, zařídil si temnou komoru. Pohyboval se v kruzích umělecké avantgardy; například se podílel na filmu Erotikon.

Návštěva výstavy Film und Fotografie ve Stuttgartu byla mohutným impulzem - nejen pro Hackenschmieda - k dalším aktivitám. Roku 1930 zorganizoval výstavu Nová fotografie a natočil svůj první film Bezúčelná procházka (ta je dnes klasikou tuzemské filmové avantgardy). Pracoval jako zakázkový filmař a fotograf.

V roce 1938 sbíral materiál pro film o situaci v Sudetech; snímek Krize měl premiéru 13. března 1939 v Paříži. O Vánocích téhož roku Hackenschmied odjel z Paříže do New Yorku, do města, jež ho - jak se vyznal ve skvělém dokumentu, který o umělci natočila v roce 1996 Martina Kudláčková - obrovsky nabíjelo energií a na něž nedal dopustit.

V první polovině čtyřicátých let fotografoval svoji první manželku, filmařku Eleanoru (Mayu) Derenovou. Vznikl tak fascinující cyklus portrétů a aktů; naposledy byl k vidění letos zjara v Praze v rámci umělcovy retrospektivy. V roce 1947  manželství skončilo a nyní již americký občan Alexander Hammid (v roce 1946 si mění jméno) fotografování pozvolna opouští a zaměřuje se na film. Pracoval na zakázkách pro OSN a profesně byl činný až do roku 1988, kdy s přítelem Thompsonem rozpustili produkční firmu.

Hackenschmiedův přínos je postupně doceňován různými poctami, výstavami, texty, knihami. Přitom zejména jeho fotografické dílo není rozsáhlé, neboť za války se autorův meziválečný archiv ztratil. V roce 2000 Hackenschmiedova monografie otevřela edici FotoTorst, dnes už prestižní fotografickou řadu.

Alexandr Hackenschmied byl integrující osobností: slučoval v sobě fotografa a filmaře, řemeslníka a tvůrce, hlásili se k němu lidé o generace mladší. Byl obdivuhodný. Z New Yorku sledoval dění, komunikoval e-maily. Když jsem v tomto listě letos v březnu napsal, že jeho snímky Mayi jsou vrcholně erotické, ozval se:

"Uznal bych erotiku ve třech nebo čtyřech snímcích, ale v daleké většině mi byla oblast erotiky vzdálená." Tatáž Maya kdysi o jeho díle v jednom dopise výstižně napsala: "Pro svůj fantastický smysl pro formu není schopen sentimentality a pro svou jakoby dětskou lásku a něhu není schopen formalismu."

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
DJ omylem prozradil Banksyho identitu. Je to vážně člen Massive Attack?

Britský DJ Goldie si pustil pusu na špacír a v rozhovoru pro podcast Distraction Pieces se podřekl, že tajemným autorem graffiti Banksym je ve skutečnosti...  celý článek

Kovová plastika pro pátera Josefa Toufara. Její autor, uznávaný sochař Olbram...
OBRAZEM: Socha pro Toufara i Ifigenie. Připomeňte si dílo Olbrama Zoubka

Akademický sochař Olbram Zoubek, který ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel, za svůj život vytvořil nespočet zásadních děl pro českou i světovou výtvarnou scénu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.