Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Země česká, divadlu zasvěcená

  1:00aktualizováno  1:00
Nejodvážnější a nejrozsáhlejší projekt od dob vydání akademických Dějin českého divadla. Tak odborníci na divadlo nahlížejí na svazek, který vydalo informační a poradenské oddělení pro místní kulturu Artama. Jmenuje se Místopis českého amatérského divadla. Jde o první díl dvousvazkové práce; druhá, ještě objemnější kniha se chystá na příští rok.

Místopis amatérského divadla mapuje divadelní život ve většině obcí na území dnešní České republiky od devatenáctého století do současnosti. První díl (A-M) zachycuje ochotnické divadlo ve více než dvou tisících městech a vesnicích. „Počet ochotnických spolků v českých zemích je na zápis Guinessovy knihy rekordů. V některých vesnicích existovaly třeba i tři navzájem si konkurující soubory,“ komentuje silnou tradici ochotničení Jiří Valenta, který rozsáhlý svazek připravil společně s Vítězslavou Šrámkovou a širokým okruhem spolupracovníků.

Za sestavením je šest let tvrdé práce sto padesáti lidí. Regionální spolupracovníci, často „živoucí kroniky“, obcházeli a objížděli zapadlé vesničky, zpovídali pamětníky a hledali v archivech - to vše zadarmo. „Peníze, které jsme na vydání měli, by nestačily ani na pokrytí cestovních výdajů, natož na honorář. Byla to služba českému amatérskému divadlu,“ říká Šrámková.

Na povrch díky té aktivitě vyplula řada neznámých či polozapomenutých faktů. Leckteří slavní, jako například Ema Destinnová, vyrostli právě v ochotnických spolcích; rovněž někteří zprvu lokální dramatici překročili hranice regionu. V profesionálním divadle se proslavili například autoři populárních komedií Václav Štech nebo Josef Štolba, jejichž hry nyní po dlouhých letech znovu oprášil pražský Činoherní klub.

Autoři místopisu se také znovu přesvědčili o nesmyslnosti mýtu, že repertoár amatérů tvořily pouze plytké komedie a operetky: tuzemské premiéry se v podání ochotníků dočkala například antická tragédie Elektra.

Jestliže některé spolky usilovaly o náročný repertoár, ambicí snad každého souboru bylo postavit si reprezentativní budovu - ať již divadlo nebo sokolovnu s jevištěm - a tento „stánek“ opatřit honosnou oponou. A že ochotnictví bylo zásadním proudem v české společnosti, dokazuje i to, že opony malovali vedle místních malířů pokojů také uznávaní mistři. Alfons Mucha má na kontě opon hned několik: nejznámější je ta, jež dodnes visí ve Zbirohu a za níž začínají jezdit nejen odborníci, ale i turisté.

Zbirohští se Muchovi tehdy odvděčili tak, že mu postáli modelem pro Slovanskou epopej. „Kromě toho Mucha namaloval ještě několik opon, ale po řadě z nich se slehla zem. Například jedna zmizela z vesnice nedaleko Ivančic a nikdo neví, kde je. Jen místní si špitají, že jeden ze sousedů má prý doma na stěně obrovské plátno, které nechce nikomu ukázat,“ vypráví Jiří Valenta.

Vedle Muchy pro ochotníky vymalovali opony i Antonín Slavíček, Chittusi nebo člen Osmy Antonín Procházka. Kuriozitu mají v Jabkenicích: autorkou místní opony je Bettina Smetanová, druhá žena slavného skladatele. Výjev z české historie, výstup praotce Čecha na Říp, Jabkenické nadchnul, ale Smetana prý na adresu své manželky kriticky utrousil: „No, záležet si Betty dala, ale dramatická ta malba není.“

Také v druhém díle, kde nejobsáhlejší kapitolu bude mít Praha, má být řada zajímavostí: například dokument o vyloučení Jana Pivce z ochotnického spolku Národního divadla či záznamy o nepovedené, zato obří produkci Sokolů na Vltavě.

Valenta i Šrámková si uvědomují, že místopis nikdy nemůže být kompletní. „Suma informací pořád narůstá, stále objevujeme nové skutečnosti a také se snažíme zachytit aktuální ochotnické dění. Všechno, co se do knihy nevešlo, vložíme do elektronické databáze,“ slibuje Jiří Valenta.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Holovousy: Vesnická náves na oponě ochotnického divadla.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Jabkenice: Oponu jabkenickým ochotníkům namalovala 1977 Bettina Smetanová - Ferdinandiová.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Klášterec nad Orlicí: Opona hronovského malíře Emila Zemana z roku 1927 dle Ženíškova obrazu Libušino poselství.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Mladá Boleslav: Městské divadlo, slavnostní opona Theodora Hilšera, 1909.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.