Těžko si lze představit, že by Václav Havel vysedával u příběhů typu Ordinace. Přesto našel televizní ságu podle svého gusta. "Seriál Zdivočelá země plní dvě zdánlivě neslučitelné úlohy. Na jedné straně je poutavý, napínavý, zábavný a na straně druhé je nástrojem paměti národa," prohlásil bývalý prezident, který si na sklonku života ve Zdivočelé zemi dokonce zahrál.
Hrdinové i padouši
Právě jeho epizodě patří začátek premiérové čtvrté řady série, jejíchž pětačtyřicet dílů zahrnuje pětačtyřicet let historie od roku 1945 do období po sametové revoluci. Píše se rok 1990 a prezident Havel přislíbí delegaci bývalých letců v Anglii, kteří se konečně zbavili tlaku komunistů, že přijde na oslavu pětasedmdesátin jednoho z nich: hlavního hrdiny seriálu Maděry v podání Martina Dejdara.
Ze seriálu Zdivočelá země IV
"Je to sice velmi malá rolička, ale tvoří ozdobu seriálu a Havlovy ochoty si vážíme," podotýká režisér Hynek Bočan. Ovšem hned po úvodu s Havlem se děj vrátí do Husákovy éry let 1977 až 1979, mezi kovboje z pohraničního statku, kteří se snaží proti režimu uhájit alespoň malý ostrůvek soukromého štěstí.
V nové řadě se vedle známých postav objeví nováčci. Přijde Marek Němec coby zamilovaný agronom, Lucia Siposová v roli Katky či Anna Javorková a Dušan Jamrich jako její rodiče. Milostnou partnerkou nejmladšího z rodu Maděrů se stane Tereza Nekudová, Marek Vašut hraje Němce, který si přijede obhlédnout rodný dům. Vrátí se Ladislav Gerendáš neboli místní všeuměl, představitelé padouchů Jaromír Dulava a Kamil Halbich nebo sadistický velitel StB Miroslava Táborského i s podřízeným Matěje Hádka. "Zlo se přichází pomstít," napovídá autor knih i scénáře Jiří Stránský.
Seriál Zdivočelá země |
Ústřední motiv poslední série tvoří podle dramaturgyně Heleny Slavíkové otázka svědomí jedince ve společnosti, v níž svědomí většiny selhává, protože jinak by těžko přežívala. "Otázka zní: má se člověk řídit svým přesvědčením, nebo brát ohled na celek, jehož je součástí? Ale nechceme dát jasnou odpověď," zdůrazňuje Slavíková, "spíše předvést, proč Maděra neví, co si v takovém světě počít, proč se cítí sám a nepotřebný. Teprve když sám sobě odpustí viny a prohry, zmoudří."
Stránský prozradí ještě jednu překvapivou podrobnost, týká se Charty 77: "Snažil jsem se být objektivní. Většina těch, co by ji bývali s gustem podepsali, to nemohla udělat bez drastických ztrát. Výjimku tvořili hlavně ti, kdo měli nezávislé příjmy a neměli děti či jiné závazky." V seriálu stojí před volbou téměř všichni aktéři; podepíší jen dva - ale Maděra ne. "Je mu zatěžko připojit své jméno k podpisu těch, kdo tleskali, když západní letce v 50. letech zavírali," vysvětluje spisovatel. Navíc by hrozbu třetího zatčení zřejmě už neunesl. Nebo ano?
Závěrečná řada se vysílá na ČT1 od 3. září.
