Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdaleka i zblízka připomíná středověký obraz detektivku

  10:29aktualizováno  10:29
Moravská galerie v brně otevřela výstavu pět set let starých skvostů pod názvem Zdaleka i zblízka. Zmapovat, kdo a proč je stvořil, není jednoduché.

Bičování Krista (1431) | foto: Moravská galerie v Brně

Skoro šest století starý deskový obraz Bičování Krista, který sloužil pravděpodobně jako epitaf pro zesnulou Markétu Ratoldovou a který nechal namalovat její manžel, byl pro historiky umění dlouho téměř detektivní záhadou. Podobně jako dalších několik desítek středověkých děl. Ta vznikla jako jeden z výstupů mnohaletého projektu, jenž mapoval středověké umění v moravských a slezských sbírkách, které se na našem území ocitlo z německé jazykové oblasti a o jehož původu není známo téměř nic.

"Obrazy i řezbářské práce prošly uměleckým obchodem od patnáctého do dvacátého století, na našem území se však objevily bez průkazu totožnosti a mnohdy i bez motivu. Pátrali jsme po záznamech o jejich původu, ale málokdy se podařilo určit víc než jen místo, ze kterého zhruba pocházejí," vysvětluje autorka výstavy Kaliopi Chamonikola.

Vestfálský malíř: Narození Krista (kol. 1480)

Obraz Bičování Krista je přitom jednou ze šťastných výjimek – podle zobrazení donátorů na spodní straně velkoformátového díla a podle Ratoldova podpisu se podařilo dohledat norimberský měšťanský rod, z něhož Ratoldové asi pocházeli. Víme také, že nepatřili k nejzámožnějším vrstvám – to díky rozboru barev na obraze. Místo drahého indigového barviva bylo na modré plochy použito barvivo levnější. Největší středověký deskový obraz u nás tak sice nezná jméno svého autora a nevíme ani přesně, kde visel, ale dokážeme určit, proč a kdy
pravděpodobně vznikl.

Zrození umělce

Výstava v Místodržitelském paláci Moravské galerie je rozdělena do čtyř částí – první nese název Umění beze jmen a odkazuje k anonymitě středověkých děl. "Málokdy dokážeme říct, kdo je autorem obrazu. Proto se uchylujeme k označení Mistr, Monogamista nebo hovoříme o školském okruhu některého ze známých autorů, například umění blízké Dürerovi," vysvětluje Chamonikola.

Lucas Cranach st.: Pieta (kol. 1510)

Výstava i přesto představuje pár konkrétních jmen – mezi nejzvučnější patří Lucas Cranach starší. Druhý okruh výstavy si všímá postupného vymanění se z anonymního přístupu a pod názvem Zrození umělce mapuje ustavení individualit pod vlivem italské renesance.

A protože umění nevznikalo jen pod aurou jedinečnosti, ale i na zakázku jako produkce jakéhokoli jiného "masového zboží", všímá si výstava v kapitole Umělec versus podnikatel i dělby práce v uměleckých dílnách a rutinní "výroby" středověkých děl. Nebyla to totiž jedna ruka osvíceného génia, která malovala středověké obrazy, ale spíš mnoho rukou vedených předlohou některého z mistrů. Poslední kapitola výstavy si všímá Umění zdaleka.

Když mluví dřevo

Za každým obrazem i sochou na výstavě stojí desítky otázek a jen málo z nich dokážeme s určitostí zodpovědět. "Je dokonce možné, že je tu nějaké falzum. Pochybovala jsem například o jednom řezbářském souboru z muzea v Opavě, který jsem raději nakonec nechala v depozitáři. Mohu sice udělat rozbor dřeva, který odhalí přibližné datum, kdy byl strom pokácen, to ale ještě nemusí vypovídat nic o tom, kdy z toho stromu byla vyřezaná socha. Mohl čekat třeba víc než století," uzavírá Chamonikola popis detektivního pátrání.

Hans Springinklee: Oplakávání Krista (1518)

Ať už je středověké umění zdaleka, nebo zblízka, působí na současného člověka meditativně a s velkou dávkou spirituality. Není divu – většinou sice nevíme, kdo je jeho autorem, víme však, že jeho osud se uzavřel před půl tisíciletím.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Z výstavy Salvador Dalí ve Valašském Meziříčí
OBRAZEM: Božskou komedii podle Dalího představuje Valašské Meziříčí

Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí v létě zaplnily grafiky Salvadora Dalího. Včetně Božské komedie, která vznikla na motivy známého příběhu od...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.