Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Žbirka na vánočním koncertu vzpomínal, ale přitom zůstal aktuální

  9:58aktualizováno  9:58
Českou část vánočního “best of video” turné končil Miro Žbirka dvěma koncerty ve vyprodaném pražském Divadle Hybernia. Při jediné vánoční písni běhal mráz po zádech. A tleskalo se ve stoje.

Slovenský zpěvák a skladatel Miro Žbirka vystoupil 25. listopadu v pražském Divadle Hybernia. | foto: ČTK

Vánoční čas byl pro Žbirku totiž evidentně méně důležitým opěrným bodem než vydání dvojdévédéčka, na kterém se probral svými archivními materiály a které z ukázek na projekci udávalo celému večeru příjemný retro nádech. Hudby samotné se však nostalgie příliš netýkala.

Fotogalerie

I když obrazový doprovod často vyvolával úsměv neotřesitelně kouzelnou estetikou osmdesátých nebo devadesátých let, Žbirka ukázal, že na rozdíl od kapel jako Elán nebo Team umí v muzice stárnout a přitom neztrácet napojení na její aktuální vývoj. Jeho kapela, kterou pro ten večer pojmenoval Magnet, dává písničkám drive a měkce příjemný zvuk a i “ohrané” kusy zbavila dobových kudrlin. Všichni hudebníci, z nichž na sebe nejvíc pozornosti svou hrou strhává kytarista Honza Ponocný, v sobě mají tu správnou pokoru, drzost a dávku nenápadného muzikantství.

A Žbirka sám s přibývajícími léty až neuvěřitelně zraje pěvecky, což znovu ukázal při Atlantidě nebo Balade o polných vtákoch.

Ve své samozřejmosti to vůbec samozřejmé není a klasiky jako 22 dní nebo Biely kvet, na které většina publika přišla, právě proto dobře fungují vedle současných věcí, které Meky Žbirka píše a natáčí v Abbey Road. Svobodu, že nemusí obehrávat pořád staré hity, aby večeru nespadnul řetěz, si užívá kapela i publikum.

Současné věci byly dokonce nejsilnější částí koncertu. Při sugestivní filmové Fairplay, při níž si Žbirka sedl za klávesy, běhal mráz po zádech a ukázalo se, že je to i naživo jeden z kandidátů na píseň roku. Jediné opravdu sváteční písni Vianočná (o prímerí), která zazněla, dávaly s podobným efektem kontrast zneklidňující záběry z válečných konfliktů. Následný Sněhulák oproti tomu působil trochu banálně.

I když se končilo klasicky, tedy ve stoje, tleskáním a s Beatles a Hey Jude, Žbirka zkrátka neustrnul. Daří se mu koncerty posunovat, dramaturgicky chytře upravovat repertoár a doplňovat ho o nové nápady. Jeho současné koncerty jsou dalším důvodem, proč se těšit na album, které odjede po novém roce dokončit do Abbey Road. 

Autor:


Témata: Miro Žbirka


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.