Až se bude příští jaro udílet Anděl za hudební akci letošního roku, jedno jméno v nominacích určitě opět nebude chybět. Úspěch se zrodil díky odhodlání ředitelky Zlaty Holušové, jejíž nápad uspořádat v Ostravě multižánrovou přehlídku zpočátku vypadal jako předem odsouzený k zániku. Pomohl také silný sponzor, který se Colours drží doposud (jaký to rozdíl oproti většině jiných festivalů rok co rok shánějícím peníze).
Pro každého něco
Holušová a její tým umějí vybalancovat dramaturgii tak, že si vybere každý. Letos tak pokračovalo seznamování s africkou hudbou, kterou skvěle a přitom s notnou dávkou křehkosti reprezentovali zpěváci Salif Keita a Cheikh Lo, či se zahraničními rockovými hvězdami, o nichž se v Česku příliš nemluví, ale přesto jsou úspěšné (Delirious? či Gogol Bordello).
Závěrečné vystoupení Roberta Planta, jehož hlas nic neztratil z kouzla, jimž se proslavil v legendární kapele Led Zeppelin, pak bylo posledním záchvěvem radosti, kterou Colours nabízí.
V Ostravě se však pobaví i ti, koho hvězdy netáhnou. Mohou zde celý den chodit a objevovat hudební poklady, letos rozprostřené po rekordních dvanácti scénách. Dá se narazit na reggae, ska, pop, taneční hudbu, alternativu, písničky skočné i k zadumání, ze světa i z domácích luhů.
To vše v areálu, který rok od roku nabízí lepší servis. Fronty minimální, dostatek toalet, navigační poutače, které vás zavedou tam, kam opravdu potřebujete.
Výsledkem je spokojené publikum, které nemá důvod dělat vylomeniny. Návštěvníky ocenil i Robert Plant, který v Ostravě prožil "fantastickou noc". Colours navíc mají kam růst, protože stanovený návštěvnický strop 18 tisíc lidí zatím nebyl dosažen.
