Komiks Zátopek je vlastně „druhým životem“ nerealizovaného filmového scénáře, který Jan Novák napsal pro režiséra Davida Ondříčka. „Někdy před šesti sedmi lety mi řekl, že by rád natočil něco o Emilu Zátopkovi. Žádnou konkrétní představu ani látku však neměl a já jsem v té době o žádném filmovém příběhu v Zátopkově životě nevěděl,“ řekl MF DNES Jan Novák.
„Před třemi roky, v době londýnské olympiády, jsem však náhodou narazil na příběh, ze kterého by se film o Zátopkovi udělat dal. Šlo o jeho vzpouru vůči tehdejším sportovním a armádním autoritám v roce 1952.“
Skvělý filmový příběh
Tehdy Zátopek vyhlásil osobní stávku, a to přesto, že v té době ještě naši mistři světa v hokeji kutali po procesu v roce 1950 uran, jak zdůrazňuje Novák.
„Důvodem bylo to, že náš jediný další světový běžec, Stanislav Jungwirth, nesměl dostat pas. Jeho otec totiž seděl v Jáchymově za to, že v hospodě vyprávěl protistátní vtipy. To, co se pak dělo v Praze a Helsinkách, je podle mého názoru skvělý filmový příběh,“ říká Novák, jenž ve filmovém světě proslul například jako scenárista Formanova Valmonta nebo vieweghovské adaptace Báječných let pod psa pro režiséra Petra Nikolaeva.
Jan Novák pro Davida Ondříčka napsal osnovu filmového scénáře. V rámci příprav a rešerší se sešel s vdovami po obou protagonistech příběhu a dozvěděl se od nich spoustu dosud neznámých skutečností.
„Osnova byla nadšeně přijata, rychle jsme podepsali smlouvu na scénář, jenže když jsem do kontury osnovy nalil zbývající dialogy a přepsal ji do formátu scénáře, tak se producenti rozhodli, že můj scénář nepoužijí. Proč, to mi nikdo nevysvětlil,“ říká Jan Novák.
Od filmu ke komiksu
“V téhle situaci ve mně trochu zabouřila husitská krev,“ přiznává Novák, který nechtěl, aby jeho dosavadní práce přišla vniveč. „Pochopil jsem, že filmový scénář se od komiksového libreta nemusí příliš lišit. Výtvarník Milan Jaroš mi poradil, abych jako kreslíře oslovil Jaromíra Švejdíka, a pak už to jelo.“
Švejdík, v komiksovém světě známý a i v zahraničí uznávaný pod pseudonymem Jaromír 99, má za sebou mimo jiné společnou práci s Jaroslavem Rudišem na příbězích Aloise Nebela a v několika jazycích vydanou komiksovou adaptaci Kafkova Zámku.
„Spolupráce s Jaromírem je skvělá, má filmové vidění, dobré nápady a pokoru samouka,“ pochvaluje si Novák. „Komiks skvěle pojal graficky i barevně a já se vždycky těším na další várku obrázků. Všechny změny řešíme u piva a většinou jsme druhý den nepoužitelní. Ideální.“
Díky výtvarníkově proslulosti v komiksovém světě je podle scenáristy už před českým vydáním o dílo zájem i v zahraničí. Vydání komiksu podporuje i Český olympijský výbor, který si zvolil Zátopka jako téma příští olympiády v Riu.
Z původní jedné epizody Zátopkova života autoři pro komiksové zpracování zvolili mnohem delší časový úsek: od narození v Kopřivnici v roce 1922 až do slavného triumfu, třem zlatým medailím na olympiádě v Helsinkách roku 1952.
„Při psaní mě nejvíc přitahují výjimečné příběhy, věci, které jsou opravdu hodny vyprávění, a Emil Zátopek byl v tomto smyslu velice interesantní osobností,“ říká autor, který je mj. podepsán pod knihou o bratrech Mašínech Zatím dobrý, jež získala Magnesii Literu.
