Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenutá malířka Marešová se vrací

  11:11aktualizováno  11:11
Výstavu jedné ze zapomenutých českých meziválečných malířek Milady Marešové (1901-1987) připravila kunsthistorička, jež se specializuje na genderovou problematiku ve výtvarném umění - Martina Pachmanová.

MIlada Marešová - obraz Plovárna (1927) | foto: Moravská galerie Brno

Představí výraznou tvorbu umělkyně, která přispěla k posílení ženské emancipace ve společnosti první půlky 20. století.

Od 14. března do 25. května bude výstavu nazvanou Milada Marešová: Zapomenutá malířka českého modernismu hostit Moravská galerie v Brně. Bude to nejen ucelený pohled na tvorbu umělkyně, na niž české dějiny umění zapomněly, součástí expozice bude například i projekce filmu z domácího prostředí nebo rozsáhlý soubor ručně malovaných diapozitivů, který Marešová vytvořila na začátku dvacátých let. Nebudou chybět ani fotografie, korespondence či dokumenty spojené s Marešovou.

Tvorbu Milady Marešové ani ohlasy odborného prostředí nikdo nezmapoval tak důkladně jako právě Pachmanová. Vysvětlení opomenutí zařadit Marešovou do historie umění Pachmanová nalezla ve faktu, že její dílo se výrazně vymyká z většiny dobové výtvarné produkce svou inspirací v německé Nové věcnosti. A tu tuzemská meziválečná avantgarda odmítala a dodnes ji tu nikdo obšírněji nezmapoval.

Matky, dcery, žebračky
Je nepochybné, že Marešová na sebe upozornila, i když po dlouhé době, svými výtvarnými kvalitami i autenticitou, se kterou zpracovávala ženská témata. Obrazy, kterým se věnovala od 20. let, ztvárňují originálně a citlivě svět matek, dcer, osamělých dívek i například žebraček. Nesporně se v nich odráží autorčin zájem o sociální problémy spojené s postavením ženy v meziválečné společnosti.

Zajímavé je, že Marešová patřila mezi první ženy, jimž se po roce 1918 otevřely brány akademického uměleckého vzdělání. Nejprve studovala na Uměleckoprůmyslové škole, posléze přešla k Vojtěchu Hynaisovi na pražskou Akademii výtvarných umění a absolvovala stáž u Františka Kupky v Paříži. V roce 1925 měla první samostatnou výstavu v Topičově salonu v Praze a o pět let později vystavovala v prestižní Aventinské mansardě, která ve 20. letech představovala veřejnosti tehdy mladou a nadějnou avantgardu dnešní špičky moderního umění - Štyrského, Čapka, Fillu či Toyen.

Kresby z káznice
Na výstavě bude k vidění také autorčina ilustrátorská tvorba z 20. a 30. let. Jako ilustrátorka knih spolupracovala Marešová i s časopisy Prager Presse, České slovo, Lidové noviny, Pestrý týden a Ženský svět.

Krátce po vypuknutí druhé světové války byla zatčena gestapem kvůli spolupráci s ilegálním časopisem V boj a odsouzena k dvanácti letům káznice a deseti letům ztráty cti. Za pobytu v káznici ve Waldheimu vznikla řada kreseb, které budou uzavírat hlavní část výstavy.

Po válce se z Marešové stala dětská ilustrátorka. K malbě se vrátila až na začátku 60. let. Právě tyto práce výstavu uzavřou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.