Odstartovala to vítězka Eurovize Ukrajinka Ruslana a megaúspěch moldavské skupiny O-Zone, která se týdny držela na špici hitparád v Německu, Itálii či Francii.
Shakira Ukrajiny
Zapomeňte na East Village, Soho nebo berlínský Kreuzberg. Kišiněv, Lvov, Tallin! To jsou ta místa, odkud pocházejí hvězdy zítřka.
Východní Evropa podle odborníků pomalu, ale jistě mutuje v novou Mekku západního hudebního průmyslu. Nabízí totiž neopotřebované talenty a vlastní folklor.
Například vítězka soutěže Grand-Prix-Eurovize Ruslana se svým karpatským popíkem, které se říká "Shakira Ukrajiny", již prodala 170 tisíc kusů svého posledního alba.
Čeká nás po dívčím duu Tatu, úspěšných Newcomer O-Zone a Ruslaně boom východoevropské pop-music v západní Evropě? "Jsem o tom přesvědčen," říká Peter Müller, manažer společnosti EMI, která zastupuje Ruslanu.
Faktem je, že po rozšíření Evropské unie se Západoevropané začali zajímat o nové členy "evropské rodiny", a to nejenom o politiku.
Například v literatuře jsou žádaní autoři z Východu. Experti považují kulturní potenciál v bývalém východním bloku za obrovský. Zájem západních producentů o nové talenty někteří přirovnávají ke "zlaté horečce" zlatokopů.
Země střední a hlavně jihovýchodní Evropy a Ruska mají díky rádiu či televizi možnost absorbovat nejmodernější trendy v hudbě a spojit je s prvky své národní lidové hudby či stylu.
"Bude to fungovat jako kulturní výměna. Když jedete na dovolenou do Itálie, přivezete si domů tamní letní hit. Proč byste si nepřivezli také ruského Ramazzottiho nebo maďarskou Madonnu?" ptá se Armin Siebert, který čtvrtým rokem koordinuje práci EMI ve východní Evropě.
Pro Západ je hudba z Východu přece jen stále exotika. Konzument však nechce kopii Britney Spearsové. Musí jít o spojení mezinárodního popu a typických prvků "folkloru."
Že to jde a že se to líbí, o tom svědčí první východní vlaštovky, které svými cédéčky plní regály i na Západě.
