Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaniklý svět stříbrných pláten vrací do doby, kdy kino ještě bylo kinem

  13:56aktualizováno  13:56
Závan romantiky starých časů, kdy návštěva kina byla svátkem a na plátně se odehrávaly velké láskyplné příběhy nebo naopak divoké klaunské špumprnágle, přináší kniha bratří Miroslava a Jaroslava Čvančarových Zaniklý svět stříbrných pláten.

Filmové hvězdy první velikosti a oblíbená dvojice z filmu Eva tropí hlouposti Raoul Schránil a Nataša Gollová (z knihy Zaniklý svět stříbrných pláten) | foto: Academia

Zaniklý svět stříbrných pláten

Většině lidí dnes pod slovem "kino" vytane představa moderního multiplexu. Přeřvané, předražené, architektonicky typizované, obvykle poloprázdné lidojemy bez chuti a zápachu už dávno vytlačily, alespoň ve velkých městech, klasické biografy. Ty se lišily kus od kusu, měly svou vlastní historii a svá specifika. K těm pražským "opravdovým bijákům" se kniha bratří Čvančarových vrací už svým podtitulem Po stopách pražských biografů.

Publikace je převážně obrazová. Text, i tak bohatě ilustrovaný fotografiemi, tvoří ani ne třetinu knihy. Jeho těžiště je v komentovaném seznamu kin po jednotlivých pražských obvodech. Úvod stručně shrnuje dějiny kinematografie na českém území od počátků do znárodnění v roce 1945.

Legendární Bio Ponrepo (z knihy Zaniklý svět stříbrných pláten)

Legendární Bio Ponrepo

Pohled do hlediště někdejšího kina Konvikt (z knihy Zaniklý svět stříbrných

Pohled do hlediště někdejšího kina Konvikt

Autoři pocházejí ze staré kinařské rodiny a mají tedy k předmětu svého zkoumání osobní vztah. Na jedno místo snesli všechny dostupné informace o historii pražských biografů. Těch v české metropoli bylo v dobách největšího rozmachu více než sto, ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století průměrně kolem osmdesáti.

Fotogalerie

Dnes bojuje mezi nově vybudovanými multiplexy a prodejnami levných DVD o své místo na slunci už jen pár posledních mohykánů s často dlouholetou tradicí jako Lucerna, Ponrepo, Světozor či Aero.

Více než dvě třetiny knihy pak tvoří obrazová část, vytvářející jakousi koláž či mozaiku snímků starých pražských biografů, promítacích kabin, dobových vstupenek, filmových fotografií i plakátů, majitelů kin, promítačů, kameramanů, režisérů a herců. A to nejen z českých filmů, ale i z těch zahraničních, které se promítaly ve sledovaném období v pražských biografech.

Asi nejvýznamnější osobnost počátků české kinematografie Viktor Ponrepo (z

Asi nejvýznamnější osobnost počátků české kinematografie Viktor Ponrepo

Jeden z prvních českých majitelů biografu František Ponec s manželkou a

Jeden z prvních českých majitelů biografu František Ponec s manželkou a spolupracovnicí v jedné osobě

Za jen zdánlivě vysokou prodejní cenu 1 690 Kč dostává čtenář do rukou objemnou šestisetstránkovou, velmi kvalitně polygraficky připravenou publikaci. Na pohled i prostřednictvím množství informací evokuje idylickou dobu, která ještě neměla téměř nic společného se současným hysterickým filmovým průmyslem.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.