Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zánik přibližuje poslední Hitlerovy dny

  1:00aktualizováno  1:00
V německých kinech je k vidění film Zánik (Der Untergang) o posledních dnech nacistického vůdce Adolfa Hitlera a třetí říše, do rakouských kin vstupuje v pátek.

I když Zánik není prvním německým zpracováním Hitlerova konce,  německá média už více než měsíc o filmu diskutují, některá mluví dokonce o mezníku v historii své kinematografie.

V čem je dvouapůlhodinový film, který stál 13 milionů eur a kromě Mnichova se natáčel i v Petrohradu, tak výjimečný?

Podle scenáristy Bernda Eichingera a režiséra Olivera Hirschbiegla v tom, že se vzpírá filmovým stereotypům, které hlavní postavy nacistického režimu zobrazovaly jako monstra, jež nelze chápat a už vůbec se do nich vciťovat.

Eichinger chtěl zbořit "někdejší démonizaci a tabu". Ve scénáři se opíral o knihu historika Joachima Festa Zánik - Hitler a konec třetí říše, a poté o vzpomínky Hitlerovy sekretářky Traudl Jungeové, které vyšly i česky.

Oním nedémonickým Hitlerem se stal švýcarský herec Bruno Ganz, jehož podobnost se stárnoucím vůdcem je až zarážející.

Po týdnech, kdy se o filmu sice debatovalo, ale většina novinářů ho neviděla, kdy tvůrci a herci dávali jeden rozhovor za druhým, se objevují první hodnocení. Liší se výrazně.

Slavný režisér Volker Schlöndorff film na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu označil za "světovou událost", podle časopisu Hollywood Reporter je to "jeden z nejlepších válečných filmů" a chválou nešetří ani německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung - ve své obsáhlé recenzi mluví o Zániku jako o mistrovském díle, které naplnilo filmový, literární, historický i morální úkol, když se ujalo "nejobtížnějšího a nejobávanějšího tématu této země".

Jsou však i ohlasy opačné. "Až příliš mnoho na tomto filmu nefunguje. První reakce premiérového publika na událost jménem Zánik se zdají rozpolcené: příliš dlouhé, příliš tuhé, to celé zanechává podivný chlad," píše v listu Der Spiegel Andreas Borcholte, který sice oceňuje výkon Bruno Ganze, jeho dokonale věrohodnou mimiku, gestiku i dikci, nicméně ostatní postavy hodnotí jako prázdné šablony.

Konstatuje, že holokaust není tématem filmu a mnohamilionová vražda na Židech zůstává nezmíněna.

Filmařům vytýká přílišnou obezřetnost, když zůstali na půli cesty mezi dokumentární přesností a uměleckou svobodou, a vytvořili tak "podchlazený film".

Na druhou stranu však přiznává, že Hitlera nebo Goebbelse vlastně ani nelze zinscenovat jako hrdiny emocionálního filmového dramatu. Odstup si prý divák k Hitlerovi zachovává i v okamžicích, kdy jí, laškuje se sekretářkou nebo líbá na tvář Evu Braunovou, se kterou se těsně před jejich společnou smrtí oženil.

"Nezbytná odtažitost před každou vřelostí, epikou a interpretací dělá ze Zániku vlastně nadbytečný film. A na banální poznání, že zlo existuje v lidskosti, se nemělo spotřebovat třináct milionů eur, jež stála filmová produkce, která na plátně působí nešikovně a povrchně jako lepší dvoudílná televizní inscenace," završuje recenzi  Borcholte.

Není jasné, kdy budou moci posoudit Zánik i čeští diváci - film zatím není ohlášen v plánu českých premiér.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.