Cinecitta

Cinecitta | foto: archiv

Zaměstnanci slavného studia Cinecitta se bouří kvůli modernizaci

  • 2
Ve slavných italských filmových ateliérech Cinecitta se už týden demonstruje kvůli plánům jejich vlastníka, který chce legendární studio modernizovat, utlumit filmování a investovat například do výstavby hotelů.

Zaměstnanci ateliérů se obávají, že to nakonec povede k úpadku ateliérů s více než sedmdesátiletou tradicí. Podpořila je i řada evropských filmařů, včetně režisérů Bernarda Bertolucciho, Ettora Scoly a Kena Loache. Zaměstnanci Cinecitta zatím zvolili formu tichého protestu: denně se shromažďují v areálu ateliérů na okraji Říma a uspořádali také demonstraci v centru města. Stávka je podle odborů CGIL, které je zastupují, teprve krajní možností. 

Na stranu zaměstnanců se postavila i řada filmových profesionálů, kteří se stejně jako oni obávají, že plánovaná modernizace areálu může poškodit italskou filmovou tradici.

Většinový soukromý vlastník ateliérů, společnost Italian Entertainment Group (IEG), se inspiroval projektem hollywoodské společnosti Universal Studios. Ta ve svém areálu vytvořila zábavní park. Totéž chtějí udělat i majitelé Cinecitta, kteří plánují přestavbu za 500 milionů eur a ukončení či přesun některých provozů.

Rozruch kolem projektu přiživily i protesty filmařů. Nejdříve se ozvala italská filmová asociace ANAC, která napsala znepokojený dopis italskému prezidentovi a premiérovi. Krátce nato se přidalo profesní filmařské sdružení z Francie: petici na podporu římských ateliérů podepsali například režiséři Michel Hazanavicius či Claude Lelouch, kteří označili plány vlastníků za "hanebné". V pátek kvůli situaci kolem ateliérů jednala parlamentní komise.

Charlton Heston jako Ben Hur. Za roli dostal roku 1959 Oscara.

Filmové město, jak zní překlad jména Cinecitta, otevřel v dubnu 1937 Benito Mussolini jako "výkladní skříň" fašistické Itálie. Areál o rozloze 40 hektarů, který nabízí vedle ateliérů i laboratoře, střižny či zvuková studia, leží zhruba deset kilometrů od centra Říma.

Už první rok studia vyprodukovala téměř dvacítku filmů, do roku 1943, kdy areál zabrala německá armáda, jich zde vzniklo na 300. Slavná éra přišla po druhé světové válce a hlavně v 50. letech, kdy římské ateliéry objevily i americké produkce.

Točil se tu Ben Hur (1959), v 60. letech Kleopatra, Růžový panter či řada spaghetti westernů. S ateliéry Cinecitta spojil svůj profesní život i Federico Fellini. Později tu vznikly třeba velkofilmy Jméno růže (1986), Gangy New Yorku (2002) či Život pod vodou (2004).

,